Expozice: Historické kočárky - Regionální muzeum Mělník
Tato expozice byla otevřena pro veřejnost v roce 2003 a je úmístěna v samostatné budově v Ostruhové ulici cca 100 m od hlavní budovy muzea. Představuje vývoj dětského kočárku od počátku sériové výroby - od druhé poloviny 19. století do konce šedesátých let 20. století. Jednotlivé exponáty jsou veřejnosti představeny ve stylizovaných dobových interiérech a exteriérech.
Koncem 19. století byly velmi oblíbené kočárky pro větší děti na tříkolovém kovovém podvozku, s koly buď loukoťovými nebo kovovými s dráty, s korbičkami vyplétanými proutím či dřevěnými, doplněnými malou textilní, většinou sklopnou stříškou. Kromě kočárků pro děti se téměř současně začaly vyrábět i kočárky loutkové - pro panenky.
Od konce 19. století se vyráběly kočárky na vysokém kovovém podvozku většinou s nestejně velkými předními a zadními koly, s pásovým, později řemínkovým pérováním, s mělkými korbičkami - buď proutěnými s různými často plastickými vzory nebo dřevěnými s malovaným či lepeným ornamentem a sklopnými střechami původně textilními, postupně "koženkovými", často s dvojitým lomením vzpěr. Velmi rozšířený byl typ sportovního kočárku, který svým vzhledem připomíná trakař. Starší z těchto kočárků nesou na sobě zdobné prvky, které nezapřou vliv secese, ty pozdější jsou již strohé, ryze praktické.
Pro svou praktičnost, lehkou manipulaci a snadný převoz na větší vzdálenosti si získaly velkou oblibu během dvacátých let minulého století skládací kočárky, ať už celodřevěné nebo z voskovaného plátna. Ve druhé polovině dvacátých let minulého století přišly do módy kočárky na nízkém podvozku, takřka u země, s malými drátěnými kolečky a zprvu ještě závěsným pérováním. Změnila se i korba kočárku. Mělkou korbičku vystřídala hluboká prostorná korba ze dřeva či překližky. Střecha zůstala sklopná, postupně mizely záclonky a řasení kolem obvodu střechy. Oblíbenými se staly tmavé barvy kočárků.
Během první poloviny třicátých let minulého století stále přetrvávala móda tmavých kočárků s hlubokou korbou, změnilo se pouze pérování z řemínkového na spodní pomocí čtyř spirálových pružin. Od druhé poloviny třicátých let se kočárky svým vzhledem přizpůsobovaly automobilům. Kromě dřevěných korbových kočárků se objevily i kočárky celokoženkové, prošívané.
Druhá světová válka značně omezila výrobu kočárků. V nabídkách továren, které nepřešly zcela na válečnou výrobu se objevilo několik typů luxusnějších kočárků, převahu však tvoří kočárky z náhražkových materiálů - papírový provázek, sláma, lehká překližka. Vzhledově kočárky zachovávaly ráz druhé poloviny třicátých let, včetně aerodynamického tvaru.
Padesátá léta byla ve znamení dnes již legendárního "osmipéráku". Kočárek na nízkém podvozku se spodním, později bočním osmispirálovým pérováním v prošívaném či pleteném provedení s kovovou konstrukcí se udržel až do poloviny šedesátých let. Velmi oblíbenou zůstala i tzv. kukaň - celoproutěný kočárek, který svůj základní tvar od roku 1933, kdy se poprvé objevil ve výrobní nabídce, až do poloviny šedesátých let vůbec nezměnil.
Loutkové kočárky i v tomto období věrně kopírovaly kočárky pro děti. Vyráběly se jak typy prošívané s kovovou konstrukcí, v různých barvách - červené, modré, zelené, růžové apod., tak pletené varianty i miniatury klasických kukaní.
Další místnost byla otevřena v roce 2018 - je zde vystavena unikátní sbírka dětských houpadel společně s plyšovými medvědy z období 1920 - 1990. K vidění jsou houpací koníci, kohouti, kachny, husy, labutě, psi, zajíc, osel i žirafa. Děti se mohou pohoupat na koníkovi, kocourovi nebo berušce.
Od roku 2021 mohou návštěvníci obdivovat také historické hračky z období 50. až 90. let 20. století.
Mezi 120 vystavenými předměty nechybějí ikonické hračky jednotlivých desetiletí, mnohé z nich reflektující danou dobu - např. raketa do vesmíru, pásový traktor na klíček. Z dalších jmenujme bakelitové hračky 50. a počátku 60. let 20. století, hru se zajímavou historií „Ukaž, co umíš“, gumové a nafukovací hračky Fatry Napajedla navržené světoznámou výtvarnicí Libuší Niklovou.
Pamětníci si připomenou Rubikovu kostku, klik-klak, modely autíček Monti systém. Nechybí ani panenky, ať už ty gumové z Gumotexu Břeclav, či chodící z Hamira Příbram. Zastoupení zde mají i plyšové hračky, zahrnující i známého psa Nováka, který je zároveň nejmladším exponátem. Součástí dlouhodobé výstavy Hrajeme si 120 let, jejíž druhá část (hračky z období konce 19. stol. až do 50. let 20. století) je umístěna v hlavní budově muzea, je i malý model elektrifikovaného kolejiště s jezdícím historickým vláčkem, budovou nádraží, dalšími stavbami a osvětlením.