Komentovaná prohlídka výstavy Pavla Duška - Trafo Gallery

Rozpoznáváme v nich jeho dlouhodobé téma prostupující celou tvorbou – konstruování, vnímání a především prožívání prostoru. A to v tom nejširším slova smyslu, ať už se jedná o ranní běh krajinou, naprogramované prostředí stárnoucích počítačových her nebo mentální prostor vzpomínek. To vše pro něj představuje provázaný a podmíněný svět, ve kterém jedno souvisí s druhým.

Navenek se u Pavla Duška vše koncentruje do námětu sevřené prostorové kompozice interiéru, k níž také odkazuje pojmenování výstavního projektu. U tradičně malovaných obrazů jde někdy až do úrovně bytového zařízení. Typičtější je však práce se základním rozvržením hmot ve smyslu uspořádání jednotlivých konstrukčních prvků. I zde však autor pracuje s barvou, iluzivní optikou a perspektivní zkratkou, jako při běžné malbě, důraz ale klade na materiálovou účinnost a architektonickou realitu, které představují základní rozdílový prvek. Tímto způsobem rozšiřuje hranice tradičního závěsného obrazu - ten u něj disponuje výrazným prostorovým efektem ve smyslu reliéfního prolamování a přijímá tak formu hybridní platformy - obrazoobjektu. Fakticky tak nahrazuje standardní podložku, desku nebo plátno, atypem - betonem či acrystalem, které mu umožňují využít jejich tvárných vlastností. Tímto si Dušek vytvořil osobitou kombinovanou techniku, jež se nachází na pomezí modelace a malby, kde mají obě složky svou nezastupitelnou roli.