Spálená 16 - Studio Ypsilon

Události oživené minulosti.
Bejvávalo, bejvávalo.
Národ sobě v každé době.

Svět je nám dnes otevřen, zato doma se už ani pořádně nevyznáme. Místo, na němž stojíme, má své dějiny. Dům, v němž hrajeme, má své fluidum, už si něco zažil jako i celá ulice a my nevíme, na co z toho třeba navazujeme. Takové otázky si klademe.

Kdo chce vědět více:

Spálená 16 je velkolepé představení s až pětadvaceti účinkujícími, což je snad největší počet v historii Ypsilonky. Kromě herců zde vystupuje např. i jeden z našich předních operních pěvců Roman Janál, dále swingová zpěvačka Jitka Vrbová, klavírní virtuóz Tomáš Víšek, kontrabasista František Uhlíř anebo historik Petr Koura se svými živými vstupy.

Inscenace objevně odkrývá genius loci Spálené 16, tj. nejen domu, kde Ypsilonka již dlouhá léta sídlí, ale i celé ulice. Kaleidoskopicky a v časových skocích se před divákem odvíjejí dějiny místa, jehož jedinečnosti inscenace vzdává hold. Centrem dění je funkcionalistický dům, palác Olympic z roku 1927 od Jaromíra Krejcara (hraje Martin Bohadlo), který se svou ženou, provokativní novinářkou Milenou Jesenskou (hraje Renata Rychlá) bydlel hned naproti v domě U zlaté kotvy, kde se scházela česká avantgarda a na návštěvy chodil F. X. Šalda.

Avšak v putování časem se inscenace noří do ještě větších hlubin, když se např. připomíná, že na místě Olympicu stál už dříve dům, kde žil a zemřel malíř Josef Mánes (hraje Kryštof Mende), anebo dětství prožila herečka Hana Kvapilová (hraje Barbora Skočdopolová), kterou zde učíval hrát na klavír Antonín Dvořák. Navíc hned vedle stával jiný dům, kde Jan Evangelista Purkyně (hraje Petr Vršek) založil první fyziologický ústav v Čechách a kde žil i se svým synem, malířem Karlem Purkyněm (hraje Jan Večeřa), oddaným přítelem Mánesa. Magii místa do toho podtrhuje dávná existence židovského hřbitova za zády Spálené, jak ve hře připomíná Arnošt Goldflam coby Samuel v rozhovoru s Karlem IV., který založil Nové Město, kam nechal přestěhovat ze Starého Města všechna hlučná řemesla, i proto se Spálená nejdříve jmenovala Kovářská, teprve až po požáru na začátku 16. stol. přejmenovaná, neb lehla popelem.

Inscenace je procházkou v podstatě celou ulicí, místy virtuálně zprostředkovávanou i poutavými filmovými dotáčkami, díky kterým se divák může leknout třeba i tramvaje řítící se přímo na něj. A tak by se dalo různě na přeskáčku pokračovat, neboť co dům, to osobnost a dějiny – např. vinárna U Ježíška, kde se scházeli čeští obrozenci a kde Josef Jungmann pronesl památnou větu, že kdyby na ty, co tady teď sedí spadl strop, je po českém národě veta, anebo sběrný dvůr, kde pracoval Bohumil Hrabal (hraje Pavel Nový), za kterým si pro knihy určené do stoupy chodili studenti Evald Schorm a Jan Schmid, hospody, kde vysedával Jaroslav Hašek, či slavné Vilímkovo nakladatelství, to hned naproti baroknímu kostelu Nejsvětější trojice, spjatému s řádem trinitářů, vedle něhož stojí kubistický dům Diamant atd.

Vše se přesto neděje jen na základě historických faktů, i když těch zazní v inscenaci nemálo – a přece se divák nikdy nenudí! Vedle skutečných historických postav zde totiž vystupují i postavy bájné a alegorizující – pan Ypsilon (Jan Jiráň) jako zhmotnělý duch a pamětník našeho divadla, Kairos (Lumíra Přichystalová) a Chronos (Roman Janál) jako dvě představy o čase, první tak trochu neukázněný, překotný, náhlý a překvapivý čas Okamžiku, druhý jako uspořádávající, lineární, přehledný čas kalendáře, dále nevyzpytatelná Náhoda (Lenka Loubalová), Šašek (Roman Mrázik) anebo Vědma, kterou hraje Jana Synková, místy se převtělující do sebe sama, když třeba vzpomíná, jak se 17. listopadu 1989 hrála v Ypsilonce Kafkova Amerika, při níž s Jiřím Lábusem vybíhali na Národní, těsně sousedící se Spálenou, a jak se málem nestihli na představení vrátit včas.

Spálená 16 je představení zážitkové, plné humoru, zároveň povznášející z poznání věcí, na něž můžeme být hrdi. Rozhodně je další novou kmenovou inscenací Studia Ypsilon.

— Eva Kulová