Brno očima G. J. Mendela

Johann, řádovým jménem Gregor, Mendel, nebyl brněnským rodákem, přesto však proslavil moravskou metropoli jako málokdo jiný. Pocházel ze slezských Hynčic, studoval na gymnáziu v Opavě a Filozofickém ústavu v Olomouci, načež v roce 1843 vstoupil do augustiniánského opatství na Starém Brně, v té době proslulého vědeckou erudicí a vysokou intelektuální úrovní svých řeholníků. V Brně Mendel s přestávkami (vyplněnými například studiem ve Vídni či působením na znojemském gymnáziu) žil až do své smrti v roce 1884. Při pokusech prováděných v klášterní zahradě a skleníku objevil zákony dědičnosti a předběhl tak své následovníky o několik desítek let. Ne nadarmo je proto nazýván otcem genetiky.

K poznání „Mendelova“ Brna 2. poloviny 19. stol. přispěje zejména muzejní sbírka historických fotografií a unikátních dobových skleněných negativů, které zachycují na panoramatických snímcích, na záběrech centra i předměstí, interiérů a exteriérů solitérních církevních a světských staveb a na jedinečných pohledech pořízených z věží podobu tehdejšího Brna, s níž se J. G. Mendel denně setkával.

Vybrané fotografie budou spolu se stručným příběhem zobrazené lokality, která souvisí s osobností G. J. Mendela,  prezentovány na velkoformátových venkovních panelech umístěných na volně přístupných bastionech hradu Špilberku, sídla Muzea města Brna.