Josef Špaček a Barocco sempre giovane: Čtvero ročních dob

Přírodou se skladatelé inspirují od nepaměti. Také střídání ročních období se stalo zajímavou výzvou pro různé skladatele. V barokní éře je bez pochyby na piedestalu v této kategorii Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho (1678-1741). Tuto kompozici můžeme bez nadsázky řadit mezi jedno z nejpopulárnějších a nejznámějších děl klasické hudby. Zpěv ptáků, letní bouře a řada dalších momentů je s touto Vivaldiho čtveřicí houslových koncertů neodmyslitelně spjata. O dvě a půl století později se rozhodl zkomponovat obdobný cyklus i Ástor Piazzolla (1921- 1992). Čtvero ročních dob v Buenos Aires si postupně vydobylo rovněž své místo na slunci a můžeme je právem řadit mezi Piazzollova reprezentativní díla.

Srovnáni obou „ročních dob" by vydalo mnohastránkovou studii, ale určitou zajímavostí je původ obou autorů. Oba mají své kořeny v Itálii, což je patrné v temperamentu jejich děl. Zatímco benátský rodák Vivaldi proslavil zejména svou rodnou zemi, Piazzolla je synem italských imigrantů, kteří se usadili v Argentině. V jeho tvorbě převládají prvky latinskoamerické hudby, především tango. Jeho hudba je ale syntézou mnoha stylů, vyúsťuje v originální hudební řeč. Oba skladatelé byli rovněž virtuosové na své nástroje. Vivaldiho houslová hra je legendární, Piazzolla naopak ovládal mistrně hru na bandoneon, nástroj podobný akordeonu.

Na koncertu bandoneon neuslyšíme, protože Piazzollova skladba zazní v úpravě pro smyčcové nástroje. Sólistou bude vynikající český houslista Josef Špaček. Výčet jeho úspěchů by byl velmi dlouhý, ale uvést můžeme jeho studia na Curtis Institute of Music ve Filadelfii a Juilliard School v New Yorku ve třídě Itzhaka Perlmana. V třiadvaceti letech se stal nejmladším koncertním mistrem v historii České filharmonie, kde je nyní stálým hostujícím umělcem na tomto postu.