As Long as We Dance

Výchozím bodem představení je pandemická situace, ve které se nacházíme a ve které má smrt více než jeden fatální význam. Pandemie nás uvrhla do „společenské smrti“, mění naše návyky a uzurpuje si téměř všechnu naší pozornost. Představení As Long as We Dance je svého druhu vzpourou, a to především těch, co jsou, nebo byly v nejsložitější situaci, tedy žen – matek. Výrazný feministický rozměr představení je zárukou, že As Long as We Dance není jen produktem extrémní doby, ale univerzálním obrazem naší společnosti. Tanec je hlavním narativem, ale celá koncepce je multižánrová, zásadním způsobem pracuje s mluveným slovem a výrazným výtvarným pojetím.

„Je kurva těžký najít v sobě energii utěšovat dceru, když jseš tak zoufalá, že nemine noc, kdy nebrečíš do polštáře.
Je kurva těžký najít v sobě sílu vstát z postele, když táta tvý dcery je v karanténě tisíce kilometrů odtud a její děda bojuje v nemocnici o život.
Je kurva těžký říct jí, že všechno bude dobrý. Protože si vůbec nejsem jistá, jestli nelžu.
Nevím to.
Mám pocit.
Pociťujeme to, co je teď.
Jsme naživu.
Dokud tančíme.“

autor: Renata Piotrowska-Auffret
režie: Renata Piotrowska-Auffret
scéna: Tereza Beranová
kostýmy: Tereza Beranová
hudba: Simon Auffret
choreografie: Renata Piotrowska-Auffret a tanečnice
dramaturgická spolupráce: Jan Horák a Joanna Leśnierowska
asistent režie a pohybová spolupráce: Jan Bárta
světelný koncept: Joanna Leśnierowska
video: Eliška Kociánová

hrají: Cécile Da Costa, Martina Hajdyla Lacová, Zuzana Sceranková, Johana Schmidtmajerová, Veronika Švábová, Diana Toniková