Vladislav Mirvald a Jan Kaláb dešifrují Kód geometrie ve Ville Pellé

Galerie Villa Pellé připravila ve spolupráci s Museem Kampa na srpen a září umělecké setkání dvou výtvarníků, kteří se nikdy nepotkali a dělí je několik generací i rozdílná tvůrčí východiska a zkušenosti, ale spojuje je fascinace geometrií, jejíž pravidla a řád platí nejen ve světě výtvarného či technického zobrazení. Tento kód spojuje letos přesně stoletý vesmír namnoze neprávem trochu opomíjeného, leč originálního a vynikajícího lounského konkretisty Vladislava Mirvalda s dynamickým světem mistra graffiti a street-artu Jana Kalába.  

Vladislav Mirvald a Jan Kaláb dešifrují Kód geometrie ve Ville Pellé
  • Adresa:
    Pelléova 10
    Praha 6 160 00

Ten se osobně s Mirvaldovou tvorbou setkává na výstavě poprvé: „Tvorbu pana Mirvalda jsem měl v širším povědomí jako českou geometrickou abstrakci, ale až teprve u příležitosti této výstavy jsem jeho tvorbu začal více studovat,” popisuje okolnosti tvůrčího setkání se svým předchůdcem Jan Kaláb a dodává: „rozhodl jsem se tuto výstavu pojmout koncepčně jako reakci na tvorbu Vladislava Mirvalda. Zredukoval jsem svoji paletu na bílou, černou, červenou a modrou. To mě donutilo se více zaměřit na tvar a dynamiku postavit na maximálním kontrastu dvou barev.” Přestože Jan Kaláb nezná podle svých slov do hloubky Mirvaldovy životní peripetie a jeho stěžejní díla naživo uvidí až při přípravě výstavy, je jasné, že vnitřní tvůrčí spříznění, dané mimo jiné kódem geometrie, vytvoří silný synergický efekt a z výstavy udělá mimořádný umělecký zážitek.

Výstava Kód geometrie bude otevřena od 4. srpna do 26. září. Více informací na www.villapelle.cz

Název výstavy může někomu připomínat tajný spiklenecký kód, ale opak je pravdou. Geometrie je jazykem, kterým se umí domluvit celá naše civilizace, nehledě na antropologická a kulturní specifika světadílů a regionů. Kruhy, čtverce a trojúhelníky jsou srozumitelné každému a geometrické tvary jsou nejen klíčovou a definující součástí mnoha vědních oborů, ale nesou v sobě i symboliku duchovní a mystickou. Bod je jedinec, kruh slunce, čtverec země a trojúhelník personifikuje božskou sílu. Geometrie se stává důležitým vyjadřovacím nástrojem vizuálního umění od antiky až po modernu. Ve Ville Pellé vnímavým návštěvníkům její kód pomohou rozkrýt dvě mimořádné osobnosti našeho výtvarného světa posledních sta let – Vladislav Mirvald a Jan Kaláb. Fascinující řád geometrie tak propojil dva zdánlivé antipody, usazeného středoškolského a vysokoškolského učitele a restaurátora, limitovaného formálně i prakticky životem ve dvou totalitních systémech s umělcem, který k revoltě rozmáchle využil čas a možnosti svobody. „S nápadem společně uspořádat výstavu Vladislava Mirvalda mne oslovilo Museum Kampa více než před rokem a během diskusí o její podobě vyvstal nápad přizvat ke spolupráci některého ze současných umělců, který má ke geometrickému vidění světa blízko. Jan Kaláb byl pro mne jasnou volbou. Jeho vidění světa, ve kterém geometrie hraje důležitou roli, je mi osobně blízké. Zároveň se jako umělec nebojí experimentů a hojně využívá všechny prostředky současných technologií, které za Mirvaldova života nebyly vůbec dostupné. Jsem přesvědčena, že tento umělecký duel bude pro návštěvníky Galerie Villa Pellé atraktivní,“ vysvětluje ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová.

VLADISLAV MIRVALD (1921–2003) vystudoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Karlově Univerzitě v Praze. Byl členem skupin Křižovatka a Klub konkretistů a je zařazen do okruhu Nové citlivosti. Oceňujeme zvláště experimentální a racionální aspekt díla, od kaňkáží a zmrzláží ze 60. let, přes krajiny, až po poslední etapu geometrických zátiší. V nich, stejně jako v mnoha působivých Moiré, Undulačních válcích a Rombergových křivkách vibrují a vlní se barevné tahy a linie, které aktivují oko i mozek pozorovatele a z plochy obrazu činí neobyčejný vizuální zážitek.

JAN KALÁB (1978) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, v té době už byl známým graffiti umělcem. Je spoluzakladatelem výstavního prostoru Trafačka. Má na kontě zdi a vlaky v mnoha světových metropolích, ale také se neobává vstoupit do prostoru. V současnosti je Jan Kaláb mimo jiné autorem neortodoxních obrazů, v nichž důležitou roli hrají otevřené sféry – vstupy a tunely do dalších dimenzí a kruhové či z kruhu odvozené tvary, v nichž zintenzivnil prostor až se podobná temné hmotě vyzařující neskutečně hustou energii. V zatím poslední sérii obrazů pracuje s modro-červeno-bílo-černou barevností a reaguje tak na Mirvaldův obraz Pocta republice z července roku 1968.