Výstava v podkroví ostrovského zámku. Šlikové na ostrovském panství – bohatství a moc zve k návštěvě

… více na webu icostrov.cz

Ostrovské panství v rukou Šliků

Za husitských válek v letech 1434 zastavil císař Zikmund Lucemburský královské komorní město Ostrov s okolím spolu s loketským krajem svému kancléři hraběti Kašparu I. Šlikovi a v roce 1489 tak došlo k založení ostrovské šlikovské větve. Pozdně gotický hrad na ostrovském panství byl v té době zchátralý a zřejmě po požáru. Se Šliky začala jeho první velká přestavba na renesanční zámek. 

Stříbrná horečka

V roce 1516 převzal Štěpán Šlik jako nejstarší syn svého otce správu ostrovského panství. Štěpán byl velmi akční a ambiciózní představitel šlikovské větve. V roce 1519 začal s ražbou slavných jáchymovských tolarů v nedaleké osadě Konradsgrün, později Thal, později Joachimsthal, dnešní Jáchymov. Pro město, které Štěpán Šlik založil, získal statut svobodného horního města a stalo se záhy druhým nejlidnatějším městě po Praze. Vypukla zde doslova stříbrná horečka, která lákala hledače kovů z blízka i daleka. Tehdejší zemský sněm Království českého vydal Šlikům povolení k ražbě v jáchymovské mincovně v roce 1520. Schválil podobu mince a její hodnotu. Tolar se stal celoevropským platidlem a je považován i za prapředka amerického dolaru. Jáchymovský tolar měl na svou váhu velký podíl samotného stříbra. Mince vážila 29,23 gramů a obsahovala 27,41 gramů čistého stříbra. Štěpán Šlik z ostrovského zámku spravoval veškeré své statky a řídil svou podnikatelskou činnost. Byl velkým podporovatelem těžby rud ve středním a západním Krušnohoří.

Život Štěpánka Šlika skončil v pouhých 38 letech. Zemřel v bitvě u Moháče, kde v boji s Turky padl.

Poprava na Staroměstském náměstí

V roce 1569 se v Ostrově na zámku narodil Jáchym Ondřej Šlik – významná osobnost evropského formátu a jeden z hlavních vůdců stavovského povstání. Město Ostrov se v roce 1602 vymanilo z poručnictví vrchnosti a v roce 1607 získalo dokonce šlikovské dědičné právo. Tak se městská obec stala nezávislou na feudální vrchnosti a podléhala opět jako kdysi, jen královské komoře.

Za svou účast ve stavovském povstání z let 1618–1620 a bitvě na Bílé hoře přišel na Staroměstském náměstí, které se proměnilo dne 21. června 1621 v popraviště, Jáchym Ondřej Šlik o svou hlavu a pravou ruku. Byl popraven jako první z 27 českých pánů.  Setnul ho nejznámější kat – Jan Mydlář. Hlava s rukou položenou na ústa byla na kopí vyvěšena na ochozu Staroměstské mostecké věže. V květnu 1622 dovolil Karel z Lichtenštejna po častých prosbách hraběnky Šlikové a dalších příbuzných, aby byla Šlikova lebka sňata a s veškerými obřady pohřbena rodinou.

Šlikovské statky byly zkonfiskovány a roku 1622 prodány Albrechtovi z Valdštejna.

 Vstup do výstavních prostor je z Rastattského nádvoří. Výstava potrvá od 3. července 2020 do 31. prosince 2021.