Zámecký park v Klášterci nad Ohří

V parku se nachází vzácné druhy či kultivary dřevin, pozornost dnešních návštěvníků parku si zaslouží i jedinečné architektonické památky, jako je například zrenovovaný soubor kaplí Sedmero bolestí Panny Marie či letohrádek sala terrena.

Park byl založen Michaelem Osvaldem Thunem v letech 1666 až 1670 jako barokní zahrada, kde květinové záhony a živé ploty doplňovaly kamenné sochy a kašny. Sochařská výzdoba je součástí zámeckého parku dodnes. Jedná se o dílo uznávaného barokního sochaře Jana Brokofa, který do Klášterce nad Ohří přišel právě na pozvání rodu Thunů v roce 1685. V druhé půli 18. století začal postupně měnit park svou podobu do stylu tzv. anglických zahrad, které podtrhovaly krásu volné přírody. V polovině století devatenáctého pak Thunové vykoupili domy u řeky Ohře a park doplnili o romantická zákoutí u řeky. Budování anglického parku vyvrcholilo v 70. letech 19. století. Projekt poslední velké přestavby parku zpracoval sám Josef Osvald Thun, ve své době uznávaný dendrolog. Exotické dřeviny tehdy označovaly – jak jinak v Klášterci – porcelánové tabulky.

Park nabízí tři prohlídkové okruhy, a to okruh zámecký, západní a Stibalův okruh, který je pojmenován po zdejším významném zahradníkovi 19. století Vincenzu Stibalovi. Park je otevřený celoročně.