Po stopách šlechtických rodů 2026 – Šlechta na cestách V roce 2026 se zapojujeme do projektu Po stopách šlechtických rodů s podtitulem – „Šlechta na…
Po stopách šlechtických rodů 2026 – Šlechta na cestách
V roce 2026 se zapojujeme do projektu Po stopách šlechtických rodů s podtitulem –
„Šlechta na cestách.“
Téma přibližuje cestovatelské aktivity aristokracie na přelomu 19. a 20. století, kdy se cesty stávaly nejen otázkou prestiže, ale také významným zdrojem poznání a inspirace.
Významnou osobností tohoto období byl kníže Karel Max Lichnovský, který v letech 1898–1899 podnikl cestu kolem světa. Inspirován svým švagrem, hrabětem Karl Lanckoroński-Brzezie, vyplul v prosinci 1898 z Janova přes Suezský průplav na Cejlon a pokračoval do Číny a Japonska. Z Jokohamy se přeplavil do Spojených států amerických a přes severoamerický kontinent se na jaře 1899 vrátil do Evropy.
Cesta zásadně ovlivnila jeho sběratelské zájmy. Z Pekingu a Kjóta odeslal do Slezska celkem 24 beden starožitností a uměleckých předmětů, které následně obohatily interiéry zámků v Hradci nad Moravicí, Chuchelné i jeho berlínské rezidence.
Cestování bylo společným zájmem i jeho manželky, kněžny Mechtildy z Arco-Zinnebergu. Společně podnikali cesty po Itálii a Španělsku a pravidelně pobývali ve Švýcarsku a Bavorsku. Vrcholnou společnou výpravou se stala cesta do Egypta a Súdánu v roce 1912. Kněžna své zážitky zpracovala v cestopisu Götter, Könige und Tiere in Ägypten (1912), který sama ilustrovala.
Návštěvníci mohou zhlédnout soubor velkoformátových reprodukcí fotografií z dochovaných historických alb, z cesty kolem světa knížete Karla Maxe Lichnovského, z let 1898–1899, které zachycují Čínu, Japonsko, Srí Lanku, Singapur i Egypt. Alba byla vyhotovena v berlínské dvorní knihařské dílně W. Collin a představují cenný vizuální deník aristokratického cestování.
Během prohlídky upozorníme na artefakty, které si Lichnovští přivezli ze svých cest – staroegyptské vešebty a figurky boha Usira (Osirise), kamenné obelisky s hieroglyfy, japonské umělecké a řemeslné předměty, autentickou samurajskou zbroj typu ó-joroi z 18. století zakoupená v Kjótu knížetem Maxem, či japonský meč katana z roku 1900. Výjimečným exponátem je rovněž model slavnostního vozu Jamaboko ze svátku Gion Matsuri v Kjótu.
Projekt tak ukazuje, jak se cestování na přelomu století stalo prostředkem kulturní výměny budování rozsáhlých uměleckých sbírek, které dodnes tvoří významnou součást kulturního dědictví rodu Lichnovských.
Tato expozice bude v letošním roce součástí návštěvnického prohlídkového okruhu
„Poklady hradeckého zámku“
až do konce září, v režimu otevírací doby tohoto okruhu.
