DANIEL LANDA: Bouře

12.7.2006

DANIEL LANDA: Bouře

Zpívá na třech tónech a ještě falešně. Ztrácí se ve vlastních textech. Imrvére agituje. Koncert je pro něj setkání, na které jde vzbudit lidi. Sám už se vzbudil a hodlá stavět největší český chrám. Blázen. Snílek. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Diagnóza bez možnosti očkování. Osobnost, co plní haly. Dan Landa. Sám Bouře, se svou Bouří přichází.

Tři roky – kromě Krylovské výjimky – nekoncertoval. Koncem loňského roku udělal dvě výjimky - a narval ostravskou i pražskou halu k prasknutí. Lidmi, dunivým zvukem, bouřkovou energií, vlastními myšlenkami, chrapotem a záznamovou technikou.
„Život je rallye,“ říká na tříletou pauzu mezi koncertní Vltavou a aktuální Bouří. „Je to tak akorát, párkrát se vyspíš. A já s nemocnýma hlasivkama bych tu příjemnou povinnost ve větších dávkách ani nezvládl.“

„Ty vystoupení a záznam se prostě tak nějak staly. Přípravy? Moc si je nepamatuju….Kapela zkoušela ve zkušebně a já byl na rallye. Naštěstí jsou to kamarádi, kteří mě vnímaj´jako člověka, o mých nedostatcích včetně těch časových vědí. Vzali za svý, že to prostě bude takhle, anebo to nebude vůbec. A vystoupení si jeli užít. On je to přece jen zážitek, když pod pódiem hřímá patnáct tisíc lidí.“

„Jistě, je to šíleně syrový, ale to je Landa. Samozřejmě, že bych ten koncertní záznam mohl ve studiu opravit, ale proč? Takhle to zkrátka bylo. A buď se nám tu vnitřní energii podařilo přenést na CD a DVD médium, anebo ne. Navíc bych své vystoupení už nenazýval jako koncert, ale přesněji setkání. A na setkání je úplně jedno, jestli máš v ruce kytaru s pěti strunami, protože zrovna jedna praskla, jestli zpěvák zapomene, anebo nezapomene. Já si naprosto uvědomuju různé svoje neschopnosti – a vůbec mi nevaděj. Dokud to lidi bude bavit a dokud jim budu mít co říct, tak jim to řeknu. A jinak to prostě neumím.“

„Jediný, co jsem opravdu řešil, byla správná dramaturgie. Aby se mi písničky líbily, aby tvořily takový uzavřený a prolínající se celky. Národní stránka, mystická stránka… Anebo ve zkratce – jedna písnička mluví o problému a druhá ho řeší….aby to setkání mělo smysl, abychom to odpálili, přibrzdili, odpálili, přibrzdili.“

„A taky jsem chtěl říct lidem, ať jdou volit, protože to je jedinej bič na politiky…chtěl jsem říct Václavu Havlovi, že se na něj nezlobím za jeho omyl a nařčení v Lidových novinách…chtěl jsem říct, že slepej multikulturalismus je podle mýho stejně hloupej jako slepej rasismus a že nejdůležitější je zdravej rozum…chtěl jsem říct, že nejsem fašista…chtěl jsem pozdravit mámu…a pak jsem chtěl, aby lidi zvolali „Hrrr na ně“, aby si případní posluchači – politici uvědomili ten obrovskej voličskej potenciál.“

„To je možná důvod, proč jsem chtěl, aby setkání vyšlo na CD a DVD. Hodně lidí se na setkání nedostalo a tak budou mít možnost zúčastnit se aspoň takhle zprostředkovaně. Vím, že spousta lidí si ten záznam nekoupí, protože tam není ani jediná nová písnička…ale Bouře je spíš zpravodajská záležitost. Takovou má hodnotu. Je to fotka.“

„Maximálně někdo řekne, že neumím zpívat, ale to už dávno víme všichni. To je jako kdyby po čtrnácti dnech vánice objevil, že sněží.“

„Další setkání? Na to se musím párkrát vyspat….“


Seznam rozhovorů