5. FREE JAZZ FESTIVAL

25.9.2010 20:00 Klub Kaštan, Bělohorská 150, Praha 6 Země: CZ/D/USA/RUS Pavel Hrubý (sax) - Michal Nejtek (p) Helter Skelter Matthew Shipp (p) - Sergey Letov (sax) - Joe Morris (db) - Helmut ‘Joe‘ Sachse (g) / Ernst Bier (dr) Helter Skelter - Myšlenka, na hony vzdálená podstatě opotřebovaných a mnohokrát zneužitých revival projektů, vznikla v Chemnitzu a Berlíně kombinací ojedinělé hudby skupiny Beatles se soudobou improvizací. Melodické linie, inspirované písněmi Beatles, jsou pro tento nový hudební projekt perfektním podkladem. Je skvělé, že písně od Beatles prorážejí na jeviště. Čisté melodie se prolínají s kadeřavými improvizacemi. Beatles by byli možná ještě úspěšnější, kdyby měli u kytary Joe Sachse. Hraje zde na vrcholu své formy, na hraně svých možností. Helmut „Joe“ Sachse Jeden z nejoriginálnějších a nejzajímavějších jazzových kytaristů. Je absolventem hudební akademie Franze Liszta ve Výmaru (Německo). Jako sólista koncertoval po celé Evropě, vydal tři sólové desky. Spolupracoval a nahrával mimo jiné s Conradem Bauerem, Peterem Brötzmannem, Jackem Brucem, Georgem Lewisem, Johnem Marshallem, Charliem Marianem, E. L. Petrowskym, Baby Sommerem a dalšími. Ernst Bier Studoval s Billy Brooksem, Vemellem Fournierem a Elvinem Jonesem. V letech 1982 až 1987 žil v New Yorku, mezi jeho spolupracovníky patří například Mack Goldsbury, Perry Robinson, Attila Zoller, Ed Schuller, Simon Nabatov, Gary Valente, Walter Norris, Bill Bickford, Conrad Bauer, Reggie Moore a další. 26.9.2010 20:00 Kaštan Bělohorská 150, Praha 6 Země: GB/PL Martin Zbrožek (vio, p) - Jaromír Honzák (b) Veryan Weston (p) - Trevor Watts (sax) Mikolaj Trzaska Clarinet Trio - (Mikolaj Trzaska, Michal Górczynski, Pawel Szamburski) Trevor Watts - altsaxofon, sopránsaxofon Veryan Weston - piano Parketou altsaxofonisty a sopránsaxofonisty Trevora Charlesa Wattse je volná jazzová improvizace. Watts je do značné míry samouk, ve dvanácti letech vzal do ruky trubku, v osmnácti pak přesedlal na saxofon. Během svého působení v řadách RAF v Německu (1958 – 63) se setkal s bubeníkem Johnem Stevensem a trombonistou Paulem Rutherfordem. Po skončení služby se vrátil do Londýna. V roce 1965 spolu se Stevensem založili kapelu Spontaneous Music Ensemble, která se stala prubířským kamenem na poli volné improvizace Británii. Watts posléze skupinu opustil a v roce 1967 si založil své vlastní těleso nazvané Amalgam, avšak následně se vrátil do Spontaneous Music Ensemble a na této další štaci setrval až do poloviny sedmdesátých let. Následovalo klíčové setkání s kontrabasistou Barrym Guyem a jeho London Jazz Composers‘ Orchestra; vzniklo tak spojení, které vydrželo od založení kapely v roce 1970 až do jejího (definitvního?) rozpuštění v plovině devadesátých let. Ačkoliv byl Watts od počátku silně spojován s avantgardou, je všestranným hudebníkem, který se pouštěl do nejrůznějších hudebních oblastí, od přímočaře jazzového kontextu po rock ‘n blues. Jeho vlastní projekty se čím dál tím víc zaměřovaly na vzájemný průnik jazzu a africké hudby, což platilo zejména pro soubor Moiré Music, který vedl od roku 1982, a to v nejrůznějších obměnách, sahajících od velkých souborů s několika bubeníky až po intimnější triová uskupení. Nahrávky ve volnějším stylu vznikaly v posledních letech příležitostně, za zmínku stojí například CD 6 Dialogues, duetové album s Veryanem Westonem (klavíristou z ranější produkce Moiré Music). Sólové album World Sonic se objevilo v edičním plánu vydavatelství Hi4Head Records v roce 2005. Veryan Weston zahájil kariéru jazzového pianisty v Londýně roku 1972, kde zároveň účinkoval v Malém divadelním klubu. V roce 1975 zísakal stipendium jako odborný asistent na Digswell House v Hertfordshiru a stal se zde jedním ze spoluzakladatelů skupiny Stinky Winkles, pro kterou též komponoval. Spolupracoval rovněž s výtvarníky, mimo jiné například se Stephenem Cochranem. Psal také filmovou hudbu; značný význam mělo i jeho dlouholeté přátelství s kolegou Lolem Coxhillem, s nímž vytvořil hudbu pro film Caravaggio režiséra Dereka Jarmana (1985). V osmdesátých a devadesátých letech byl činný na mezinárodní scéně, a to v kvartetu Eddieho Prévosta a ve skupině Moiré Music Trevora Wattse. Ze spolupráce s Philem Mintonem vzešla dueta Ways, dva projekty pro sborový zpěv, kvartet, který představil výňatky z Joycova románu Finnegans Wake, a album 4Walls. Následovala další dua, například s Jonem Rosem (EMANEM 4207), Caroline Kraabelovou (EMANEM 4048), Hughem Metcalfem, a trio s Johnem Edwardsem a Markem Sandersem (EMANEM 4028, 4214 a 4205). Mikołaj Trzaska clarinet trio: Michał Górczynski, Wacław Zimpel, Mikołaj Trzaska Wacław Zimpel – klarinet, basklarinet Wacław Zimpel se narodil v roce 1983. Klasický klarinet studoval u profesora Zdzislawa Nowaka na Hudební akademii I.J.Paderewskeho v Poznani, kde v roce 2008 absolvoval s červeným diplomem. Následovala studia u profesora Johannese Peitze na Hudební a divadelní akademii v Hannoveru. Na polské hudební scéně debutoval s jazzovým kvintetem Emergency, v němž hledal svůj výraz vycházející z tradičního jazzu a soudobé vážné hudby. Na jeho vlastní hudební jazyk měla největší vliv tvorba velikánů jakými byli Eric Dolphy, John Coltrane, Ornette Coleman, Anton Webern, Igor Stravinsky, Peter Brötzmann, Witold Lutoslawski. Zimpelův způsob vystavění harmonických a melodických struktur prolnutých silným emocionálním výrazem je zcela unikátní. Mezi jeho spolupracovníky jsou nejvýznamnější avantgardní jazzmani světa, například Ken Vandermark, Mikołaj Trzaska, Theo Jörgensmann, Tim Daisy, Dave Rempis, Mark Tokar či Johannes Bauer. První album „The Light” nahrál společně s kontrabasistou Wojtkem Traczykem a bubeníkem Robertem Raszem pro polské vydavatelství MultiKulti a v polském tisku se mu dostalo obecného souhlasu. Wacław Zimpel interpretuje také klasickou hudbu. Na III. Západopomořanském klarinetovém festivalu získal v této polské národní klarinetové soutěži hlavní cenu. Michał Górczynski – klarinet, basklarinet Absolvoval Chopinovu hudební akademii ve Varšavě. Od roku 1998 skládá hudbu pro nerůznější obsazení: Zróznicowanie pro dva fagoty a klarinet, Rondo à la Krakowiak pro klavír a basklarinet, Malowanie pro dva klarinety, fagot, kontrabas a zpěv, Suite in Jewish style pro klarinet, housle a kontrabas, hudební cykly skladeb inspirované světovými jazyky pro housle, klarinet a violoncello, a hudbu pro divadlo a loutkové divadlo (asi 25 představení). Jeho kreativní projekty zahrnují instalace, teoretické texty o autorských pojetích, rozhlasových hrách a undergroundových filmech. Aktivně se zapojuje do improvizací a interpretací současné hudby. Jako sólista vystupoval například s orchestry de Ereprijs, Silesian Quartet, AUKSO Orchestra a Podlasie Philharmonic Orchestra. Účastnil se Mezinárodních letních kurzů soudobé hudby v Darmstadtu, kde představil své vlastní interpretační techniky hry na basový klarinet. Je zakládajícím členem souboru Kwartludium ensemble. Od roku 2008 se, inspirován beatboxem, zabývá hledáním nových zvukových možností basového klarinetu a spolupracuje v tomto směru s jedním z nejlepších polských beatboxerů Patrykem 'TikTak' Matelou. Mikołaj Trzaska - saxofon, basklarinet V roce 1989 nastoupil na výtvarnou fakultu Vyšší státní školy výtvarného umění v Gdaňsku do ateliéru Wlodzimierze Lajminga. Avšak školu po čase opustil, neboť jej naprosto pohltil jazz šedesátých let, zejména hudba Johna Coltrana a Ornetta Colemana. V témže roce se přidal ke skupině „Sni Sredstwom Za Uklanianie“, kterou vedl kytarista Tymon Tymański. Právě tohle uskupení bylo zárodkem největšího rozruchu v polském jazzu v osmdesátých a devadesátých letech, neboť bylo základem kapely „Miłość“. Skupina Miłość , kterou Mikołaj Trzaska spoluzaložil a v jejíchž řadách v letech 1992-2001 působil jako saxofonista, se stala jedním z hlavních pilířů polské jazzové scény. Spolupracovali mimo jiných například s Lesterem Bowiem a Tomaszem Stańkem. Se skupinou Miłość nahrál Trzaska pět alb. V roce 1993 si zkusil práci skladatele a postavil se do čela nové kapely Łoskot, která debutovala na prvním ročníku Letních jazzových dní v Gdyni. V dubnu 1994 spolu s Ryszardem Tymańskim vytvořili duet Masło, který se proslavil absurditou humoru. Své oblíbené rockové a jazzové standardy předváděli v různých, často velmi podivných úpravách. V roce 1996 Mikołaj zahájil roční spolupráci s krakovskou skupinou Świetliki a nahrál s ní album „Cacy, cacy Flaeish Mashine“. Později se s Marcinem Świetlickim pustili do projektu, v němž se prolíná poezie se saxofonovými a basklarinetovými improvizacemi. Rok 1999 přinesl projekt The Users, na jehož realizaci se dále sešli Robert Brylewski, Marcin Świetlicki, Ryszard Tymański, Milo Kurtis a Jacek Olter. Výsledkem byla nahrávka alba „Nie Idź Do Pracy“. V roce 2000 spatřilo světlo světa album „Cierpienie i Wypoczynek“. Společně s manželkou Olou založil Mikołaj Trzaska vydavatelství Kilogram Records a vydává zde své vlastní free jazzové nahrávky. V roce 2001 se dal dohromady se spisovatelem a publicistou Andrzejem Stasiukem, a po několika letech jejich společných zkušeností se objevilo album s názvem „Kantry“. Období 2001- 2004 se neslo v duchu spolupráce s instrumentálně-skladatelskou dvojicí Marcinem a Bartłomiejem Oleśovými. O jejich prvním počinu „Mikro Muzik“ se říká, že je to na poli současného polského jazzu převratná událost. Následující alba – „La sketch up“, a Trzaskovo album s účastí bratrů Oleśových – „Danziger Strassenmusik“, vznikala v ulicích Gdaňsku. V roce 2003 vytvořil během pobytu na Ukrajině hudebně literární projekt s vynikajícím ukrajinským spisovatelem a básníkem Jurijem Andruchovyčem. Výsledkem jejich spolupráce bylo album „Andruchoid“. V květnu 2003 na festivalu v Dublinu se otevřelo dlouhodobé pracovní partnerství s rakouskou violoncellistkou Clementinou Gasserovou. V září 2003 při cestě do Skandinávie se Trzaskovi podařilo nastartovat trvalou součinnost s hudebníky, kteří tvoří rytmickou sekci u Petera Brötzmanna – s basistou Peterem Friisem Nielsenem a bubeníkem Peeterem Uuskylou. V této sestavě vyprodukovali album „Unforgiven North“ (2004) a „Orangeada“ (2006). V dubnu 2005 se k triu připojil i Peter Brötzmann a vznikl tak North Quartet, jehož produktem je album „Malamuth”. Rok 2004 je také rokem vzniku tria, jehož členy jsou dánští hudebníci Peter Friis Nielsen a Peter Ole Jørgensen. V dubnu 2007 měl v Kodani premiéru jejich první společný počin „Volumen”, vydaný následně u dánského vydavatelství Ninth World Music. V květnu 2006 se rozběhl projekt Shofar, kterého se účastnil také kytarista a skladatel Raphael Roginski a bubeník Macio Moretti. Myšlenkou projektu bylo najít společný jmenovatel tradiční židovské hudby a současného tvůrčího jazzu. Album „Shofar“ je datováno rokem 2007. Podzim 2006 přinesl spojení s hudebníky Joem McPheem a Jayem Rosenem a společné album „Intimate Conversations“. V roce 2007 si Mikołaj dopřál koncertní turné s uskupením Trio X, po jehož zakončení byly zaznamenány i materiály pro album s pracovním názvem „Magic“. V říjnu 2007 u příležitosti 80. narozenin Güntera Grasse dal dohromady třináctičlenný orchestr Mikołaj Trzaska Mottlau River Band, který k poctě spisovatele provedl svitu v gdaňském kostele Svatého Jana. V listopadu 2007 byl Mikołaj přizván k mezinárodnímu projektu Kena Vandermarka „Resonanse”, jehož se dále účastnili Tim Daisy, Steve Swell, Magnus Broo, Jurij Jaremčuk, Marek Tokar, Dave Rempis, Michael Zerang a Per-Ake Holmlander. V témže roce vznikl také kvartet, jehož členy byli vedle Mikołaje Trzasky také americký klavírista Noah Rosen, dánský bubeník Peter Ole Jørgensen a belgický kontrabasista Peter Jacquemyn – společné dílo nese název Trzaska/Rosen Quartet a koncertních provedení se dočkalo v Polsku a na Ukrajině. V lednu 2008 nahrál album v triu s Peterem Brötzmannen a Johannesem Bauerem. Na jaře 2008 se připojili bubeník Michael Zerang ze skupiny Chicago Tentet a Clementina Gasserová.