Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť s židovským hřbitovem v Třebíči

Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči představují pozoruhodnou symbiózu dvou kultur, kdy vedle sebe stojí mistrovské dílo křesťanského stavitelství a dochované kompaktní židovské osídlení.

Zástavba židovské čtvrti je dokladem po staletí kontinuálně existujícího tolerantního soužití obyvatel různého vyznání. Zcela unikátní je celistvost a rozsah ghetta. Z původního souboru domů, který obsahoval přes 120 objektů, bylo zbořeno pouze pět budov, dochovaly se dvě synagogy i židovský hřbitov s více než 3 000 náhrobky, na kterém se nepřetržitě pohřbívalo od počátku 17. století do poloviny století dvacátého.

Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a je součástí benediktinského kláštera v Třebíči, který byl založen v roce 1101 moravskými údělnými knížaty Oldřichem a Litoldem. Klášter se po zániku opatství proměnil koncem 16. století v zámek (konec existence kláštera přinesla roku 1468 válka vedená mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem). Architektonický vzhled baziliky je skvělým dokladem zpracování nových podnětů ze západní a střední Francie, z Burgundska a jihozápadního Německa v neopakovatelné syntéze. Její konečný výsledek vykazuje řadu vysoce originálních projevů technických i architektonických. Za shlédnutí stojí opatská kaple s freskami ze 14. století (viz foto). Zajímavý je osud monumentálního portálu (foto), který byl v minulosti zazděn a zcela zapomenut (severní předsíň se zazděným  portálem byla upravena na byt zámeckého kaplana), jeho „znovuobjevení“ pomohla na konci 19. století náhoda. Obnovu baziliky zahájil počátkem 20. století architekt Kamil Hilbert, který se mimo jiné podílel i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze.

Zdroj: www.kr-vysocina.cz