Strašpytlík

5. leden 2006, 0:00
Všichni děláme chyby. Každý, komu se alespoň jednou za život podařilo ztropit trapnou scénu, dokáže pochopit našeho malého hrdinu. Malé ustrašené kuřátko jménem Strašpytlík. Věčný smolař a absolutní nemehlo pro sport. Režisér Mark Dindal (Není král jako král) se nechal inspirovat jednou starou anglickou pohádkou, upravil ji, tu a tam malinko vylepšil a pro naše potěšení uvedl v animované podobě na filmové plátno. Na co se můžeme těšit? Příběh je situovaný do malého městečka Praštěné Duby obývaného všemožnými druhy zvířátek. Žije zde i ovdovělý kohout jménem Číro se svým synem Strašpytlíkem. Číro byl slavným hráčem baseballu a je ve městě váženým občanem. Jen zřídkakdy mluví o svých skutečných pocitech a ačkoliv svého synka miluje, neposkytuje mu potřebnou otcovskou oporu. Víc než na to, co říká jeho vlastní syn, dá na názor veřejnosti. To Strašpytlík nemá příliš kamarádů. Vlastně až na svou dost podivnou partičku přátel, kterou představuje obézní prasátko s příznačným jménem Mrně, ošklivé kačátko Kačka a rybka Rybíz. Tato skupina se snaží pomáhat Strašpytlíkovi s jeho zatím největším problémem - vztahem s otcem. Jednoho dne udeří Strašpytlíka do hlavy neznámý předmět. Strašpytlík je přesvědčený, že to je kousek oblohy. Co by to taky mohlo být jiného, že? Tímto prohlášením však propadá celé městečko panice. Když padá obloha, jde o něco velkého. Naneštěstí Strašpytlík nemůže najít onen kousek a celá situace je uzavřena. Šlo o žalud, mají rázem všichni jasno. Strašpytlík jen způsobil falešný poplach. Číro sice omlouvá svého syna, ale vnitřně mu nevěří. Pěkná ostuda. Strašpytlík je i po roce stále terčem posměchu. Přípomínají to billboardy i samolepky na autech. Dokonce se chystá film a vycházejí novinové články. Když učitel tělocviku ve škole oznámí, aby se děti rozdělili do dvou týmů – populární a nepopulární – Strašpytlík hned ví, na kterou stranu se má postavit. Až konečně... Jedné noci spadne další kousek nebe. A najednou je vše jinak. Je to kousek z kosmické lodi mimozemšťanů. S pomocí Mrněte, Kačky a Rybíze vypátrá, že městečku bezprostředně hrozí invaze! Musí varovat ohrožené město! Strašpytlík váhá, jestli může povědět pravdu. Neohrozí tím svou znovu těžce budovanou popularitu? Kdo uvěří klukovi, který už jednou způsobil planý poplach? Zatímco první polovina filmu působí jako klidný rodinný film, v další části dochází k zvratu v podobě útočících světélkujících mimozemšťanů. Sekvenci silných a agresivních útoků sledujeme v rytmu písničky „It's the End of the World as We Know It“ od R.E.M. V podstatě v průběhu celého filmu nalézáme narážky na další známé filmy a písničky. Jakoby se to už stalo nutnou tradicí. Po chvíli se zdá, že možná až nad únosnou míru. Film nás zásobuje vlnou moudrých myšlenek a ponaučení. V jejich záplavě, která se na diváka valí z plátna, se jaksi vytrácí humor a krása dětské pohádky. Až to zamrzí. Pokud si tento nedostatek zkusíme odmyslet, příliš nám z vlastního filmu nezbyde. Snad jen těch několik prvních minut filmu, které jsou dětsky čisté a na nic si nehrají. Má nám to stačit? Pokud hledáme jednoduchou pohádku pro naši drobotinu, určitě ano. Pokud chceme víc, není to úplně to pravé. Film je možné rovněž shlédnout v dabované verzi. Své hlasy nám představí Pavel Trávníček, Libuše Šafránková a Luděk Sobota. Nesmíme však opomenout ani hlas Václava Faltuse, který skvěle imituje nezapomenutelného Jiřího Sováka a Františka Filipovského. Co dodat na závěr? Pro diváky závislé na jakékoliv animované produkci je film jasnou nutností. Pro rodiče s dětmi ani jako volbu na nedělní odpoledne spíše nedoporučuji. Film má premiéru 10.11.2005 Monika