SPLÁCHNUTEJ

Pokud Anglie vede ve finále fotbalového mistrovství světa, může se stát cokoliv – dokonce i pod zemí… Když dva dělají potřetí totéž, nemusí to být totéž: Studia DreamWorks a Aardman se po úspěších „aardmanovských“ celovečerních plastelínových filmů Slepičí úlet a Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka vydala – tentokrát bez Nicka Parka - cestou počítačové animace. Domácí mazlíček s rodokmenem Roddy St.James si nemá nač stěžovat: žije v luxusní londýnské čtvrti Kensington, nocuje v pozlacené kleci, kamarádí se s barbínami, hraje golf, lyžuje na zmrzlině a užívá si, když páníček není doma a on (tedy myš) má pré. To všechno až do okamžiku, kdy ze dřezu vyleze kanálová krysa jménem Sid. Místo nezvaného návštěvníka je do záchodu spláchnut snob Roddy a rychlostí vodního víru se ocitne v jiném Londýně – menším, špinavějším, zabydlenějším a hlavně – kanálovém. Po setkání s myší dobrodružkou a majitelkou rezivějící bárky Ritou a střetu se zakomplexovaným padouchem Ropušákem už krkolomné honičce za dobrodružstvím, pokladem takřka královským a ponaučením o důležitosti rodiny nic nestojí v cestě. Přes přechod americko-britského dua DreamWorks a Aardman od plastelíny k počítačové animaci zůstali jeho tvůrci věrní trademarkovým postupům i motivům, které podpořily úspěch předchozích filmů, nová technologie však nezakryla několik nedostatků. Nejlepším tvůrčím nápadem je zachování „nickparkovského“ designu postaviček. Ačkoliv dílo vzniklo v počítači, mají myši, žabáci, slimáci i všelijaká jiná havěť roztomilou topornost a „nedokonalost“ plastelínových figurek. Počítačová animace zároveň umožnila pracovat s perspektivou myších hrdinů pohybujících se v obřím „lidském“ světě, vystavět „kanálový“ Londýn (včetně odpadkového Tower Bridge a BigBenu z kusů pračky a starých hodin) či beze zbytku využít dynamických honiček po vodě (a někdy i pod ní nebo nad ní). Na předchozí filmy navazuje Spláchnutej i britskými reáliemi (Žabákovo fotoalbum s princem Charlesem, tradiční rivalita anglosaských myší a francouzských ninja žab) a množstvím (pop)kultovních odkazů (slimáci pějící hity minulých desetiletí svojí vlezlostí a bezbranností konkurují králíkům z Wallace a Gromita). Avšak zatímco Slepičí úlet i dobrodružství Wallace a Gromita stavěly na jemné a nuancované parodii klasických amerických filmových žánrů a pečlivém vykreslení charakterů, Spláchnutej (debutující režisér David Bowers spolupracoval na Parkově Králíkodlakovi i na „dreamworksovských“ animácích Princ egyptský a Příběh žraloka a v početném seznamu scenáristů figuruje Parkův kolega a spolurežisér Slepičino úletu Peter Lord) si vystačí s lineárním syžetem dobrodružného filmu a situační komikou inspirovanou groteskou. Dokud někdo někoho honí (nejlépe na pozadí myšího Londýna), před někým utíká nebo někam či pro něco běží/letí/plave, nedovoluje načasování gagů, využití rekvizit a dokonalé vytěžení situací ani na chvilku polevit diváckému napětí a užívání si svěží zábavy; člověk (ani hlodavec) by nevěřil, kolika různými způsoby si lze narazit nejcitlivější (nejen myší) partie těla. Nevadí ani, že v okamžiku, kdy je zápletka beze zbytku využita a napěchována komickými situacemi, ji tvůrci filmu jednoduše zahodí a nahradí jinou. Jakmile však tempo vyprávění zvolní a akční scény se situačními gagy vystřídá budování vztahů mezi rozmazleným Roddym a samostatnou Ritou (jejíž rodina potvrzuje teze o neobyčejné plodnosti kanálových hlodavců) nebo štulcování uvnitř krysího gangu, vkrádá se do filmu – přes všechnu nápaditost v zobrazení kanálových rekvizit – trocha nudy. Právě v takových chvílích nejvíc vynikne rozdíl mezi předchozími, Nickem Parkem kontrolovanými, filmy z této dílny a Spláchnutým: Zatímco Slepičí úlet a Wallace a Gromit byly animovanými žánrovými filmy určenými svým sofistikovaným humorem spíš dospělému publiku (a pamatuji si, že na Wallacovi a Gromitovi se děti opravdu moc nahlas nesmály), Spláchnutej je film určený k dobré a svižné zábavě celé rodiny, ale především dětí. Potvrzuje to i distribuční strategie Bontonfilmu, jenž film do českých kin vypouští v převažující většině kopií s českým dabingem. Je to trochu škoda, protože špičkování zlodušských žabích bratranců hlasy Iana McKellena a Jeana Rena má britskou břitkost i francouzský šarm. Magdaléna Bittnerová Premiéru vymodeluje 30.11.