Truman Capote, osobnost nedozírného významu. Autor krátkých povídek, scénárista, dramatik a zakladatel literatury faktu. Tolik přívětivá stránka jeho života. Ta odvrácená jej popisuje jako snoba nejlépe se cítícího v prostředí americké smetánky. Tak jako tak patří Capote k nejúspěšnějším spisovatelům své doby. Jeho román Snídaně u Tiffaniho je zapsán zlatým písmem ve fondu světové literatury. Kromě něj je pozoruhodný, i když o malinko méně známý, rovněž román Chladnokrevně, který vyšlapal cestu budoucí oblibě literatury faktu. Okolnostem vzniku tohoto díla se věnuje právě dnes recenzovaný snímek.
Filmového Trumana Capote v režii
Bennetta Millera ztvárnil
Philip Seymour Hoffman (Talentovaný pan Ripley, Magnolia, Opilí láskou) až dosud známý především jako velký herec malých rolí. Role se stala jeho životní šancí a o tom, jakým způsobem se jí dokázal chopit, do jisté míry vypovídá i nominace na prestižního Oscara. Jen výjimečně je volba hlavního herce tak přesná, jako zde.
Truman Capote pravidelně navštěvoval bary v New Yorku a se sklenkou v ruce bavil americkou smetánku svými vtipnými historkami. Byl úspěšným spisovatelem, byl si toho vědom a dokázal to využívat. Změna v jeho životě přišla jednoho listopadového dne roku 1959. Trumana upoutal nenápadný novinový článek na poslední straně New York Times. Pojednává o vraždě čtyř členů farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Článek ho upoutá natolik, že se okamžitě rozhodne odcestovat přímo na místo. Na cestu se s ním vydává i jeho dlouholetá kamarádka z dětství Harper Lee (
Catherine Keener – Tlumočnice, Krásní a úžasní, V kůži Johna Malkoviche), aby mu dělala společnost.
Příjezdem do Kansasu začíná dlouhá, šestiletá etapa Trumanova života, ze které nakonec vzejde slavný román Chladnokrevně. Truman, zvyklý na ruch velkoměsta, působí v Holcombu jako stvoření z jiného světa. Díky svým bláznivým manýrům a nekonvenčnímu oblečení jen stěží překonává bariéru k místnímu obyvatelstvu. Ani jeho dětský hlásek zprvu nebudí důvěru. Až s pomocí Harper postupně nalézá cestu.
Oba zabijáky, Perryho Smithe (
Clifton Coolins Jr.) i Dicka Hickocka (
Mark Pellegrino), se podaří dopadnout a jsou odvezeni zpět do Kansasu. Následuje soud, rozsudek a trest smrti. Truman je začíná pravidelně navštěvovat a postupně si uvědomuje, že to, co tady prožívá, už nepokryje jen novinový sloupek. Začíná psát knihu, která má zcela změnit jeho život. Knihu, kterou mu podle jeho názoru přihrál sám osud.
Chladnokrevně vydaný v roce 1966 jej skutečně zničil. Capote nechal příběh proplést se svým životem natolik, že nebyl schopen pokračovat v další kapitole, aniž by zcela dokončil tu předchozí. Navíc se přidala závislost na alkoholu a omamných látkách. I v těchto chvílích však Capote dokázal psát. A stále skvěle.
Vlastní psaní bylo však drogou nejsilnější. Zcela jej odpoutávalo od reality i elementárního lidství. Přestože Perryho svým způsobem miloval, hořel touhou vidět jeho konec. Ne proto, že by se nedokázal vcítit do jeho pozice, ale jednoduše bez konce nedokázal sám přežít. Chtěla ho jeho kniha.
Capote má trochu pomalejší, vláčnější tempo. Rozhodně to ale nemohu považovat za negativum. Divák má takto alespoň prostor pořádně si všechno prožít. Scénář vychází z knižní předlohy Geralda Clarkea a rovněž snese ty nejpřísnější měřítka. Tomu všemu kraluje brilantní herecký výkon Philipa Seymoura Hoffmana.
Pokud by se zde udělovaly hvězdičky kvality, Capote by je získal s přehledem všechny.
Film má premiéru 2.3.2006
Monika
