„Martu Kubišovou miluju od svých mladých let, její elpíčko Songy a balady jsem v šedesátých a sedmdesátých letech poslouchala pořád dokola. Když bolševici v roce 1970 zakázali Martě zpívat, nesla jsem to v beznadějných sedmdesátých letech jako další ránu svobodě," říká Olga Sommerová. Režisérčina úcta ke zpěvačce vzrostla ještě poté, co Marta Kubišová podepsala Chartu 77. „Možnost natočit o Martě životopisný film je pro mě pocta. V její osobnosti se potkávají dvě nejdůležitější komponenty lidského charakteru – vysoká umělecká profesionalita a integrita osobnosti – stát za svou pravdou a nenechat se ďáblem nalákat na pohodlnou cestu za cenu ztracené sebeúcty," dodává Sommerová.
Film se natáčel v průběhu jednoho roku. Štáb se zúčastnil několika koncertů Marty Kubišové, navštívil bývalou zpěvaččinu chalupu, kde podepsala Chartu 77, jíž se záhy stala mluvčí, a kde byla po léta sledována Státní bezpečností. Při návštěvě Archivu bezpečnostních složek také Kubišová poprvé nahlíží do svazků, které na ni StB vedla. Zpěvačka se ve filmu potká nejen se svými přáteli z Charty Danou Němcovou, Pavlem Kohoutem, Vlastimilem Třešňákem a Jaroslavem Hutkou, objeví se v něm i její další kamarádi Milan Hein, Václav Neckář, Petr Malásek, Karel Štolba, Fero Fenič, Iva Janžurová a přítelkyně nejbližší – dcera Kateřina.
Součástí dokumentu jsou sekvence z muzikálu Touha jménem Einodis o baronce Sidonii Nádherné, který měl premiéru v loňském roce. Osud Sidonie, která vzdorovala dvěma totalitám 20. století, nacismu a komunismu, je paralelou Martina protestu proti normalizační komunistické moci. Postavu Sidonie ve zralém věku zpívá Marta Kubišová, Sidonii mladou Aneta Langerová. V písni Život není pes, která byla složena pro Magický hlas rebelky, vedou obě tyto zpěvačky dialog o Martině dvacetiletém zákazu zpívání. Anetě Langerové je právě sedmadvacet let, shodou okolností tedy přesně tolik, kolik bylo Martě, když jí komunisté zakázali zpívat.
Ve filmu jsou použity archivní filmové materiály z první Martiny kariéry, z jejího comebacku v roce 1989 a také dobové archivy odkazující na absurditu a zločinnost posledních dvaceti let komunistického režimu v Československu. „Marta nikdy netrpěla hvězdnými manýry, světská sláva pro ni vůbec nic neznamenala, byť je nositelkou mnoha profesních cen. Překvapila mě například svým smyslem pro humor," doplňuje Olga Sommerová. Za své občanské postoje obdržela Marta Kubišová v roce 1995 státní vyznamenání – Medaili za zásluhy, v roce 1998 byla v rámci udělování cen Akademie populární hudby uvedena do Síně slávy, v roce 2002 získala další prestižní ocenění – Cenu Thálie. V roce 2012 získala i Řád čestné legie, nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Marta Kubišová se narodila v roce 1942 v Českých Budějovicích. „ Pro dokumentaristy je těžké natočit film o tak kladné hrdince, přesto jsem věděla, že si s tím režisérka Olga Sommerová poradí. Vzhledem k překážkám, které musela Marta v životě překonávat, bylo nakonec dramatických momentů k ztvárnění dostatek," říká kreativní producentka z České televize Alena Müllerová.
