Mezioborová konference Výpověď letokruhů

Konferenci při příležitosti životního jubilea Ing. Josefa Kyncla pořádá Metodické centrum pro muzea v přírodě při Národním muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě.

Dendrochronologie se za poslední čtvrtstoletí stala neodmyslitelnou součástí poznávání archeologických a stavebních památek, uměleckých i historických artefaktů, a to díky schopnosti dešifrovat informace uchované v letokruzích dřevěných konstrukcí a předmětů. Exaktní datování použitého dřeva dnes běžně využívají nejen pracovníci památkové péče, stavební a umělečtí historikové, archeologové, ale také etnologové, muzejníci, restaurátoři a další odborníci. S pomocí dendrochronologických analýz tyto obory interpretují, upřesňují a korigují výsledky svého bádání. Dendrodata tak představují významný zdroj vědění, čímž napomáhají pochopit hodnoty kulturního dědictví.
 

Úvodní přednáška:

Ing. Josef Kyncl (DendroLab Brno): Dendrochronologie a etnografie aneb Legendy, pověsti a báje
v hledáčku geochronologie

Tematické okruhy:

• Sestavování letokruhových chronologií, dendrochronologické datování od nejmladších až po nejstarší objekty ČR
  
  doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav nauky o dřevě): Tvorba české dubové standardní letokruhové chronologie
  
   
• Současný stav dendrodatování dřevěných staveb a konstrukcí v ČR v evropském kontextu
  
  Ing. Jiří Bláha, Ph.D. (Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR): Význam dendrochronologie pro systematický výzkum evropských historických krovů
  
   
• Výsledky dendrochronologie v mezioborovém bádání:
  
  Mgr. Václav Kolařík – Mgr. Marek Peška, Ph.D. – Mgr. Lenka Sedláčková – Mgr. Pavel Staněk – Mgr. Antonín Zůbek, Ph.D. (Archaia Brno z. ú.): Nové obzory v archeologickém výzkumu Brna a dalších měst otevřené díky dendrochronologickým analýzám od závěru 90. let 20. století
  
  Mgr. Michal Zezula a kol. (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě): Dendrochronologie a její přínos pro historickou interpretaci archeologických poznatků (zejména v rámci středověkých jader měst moravskoslezského pomezí)

• Stavební historie a památková péče

Ing. Jiří Bláha, Ph.D. (Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR): K interpretaci dendrochronologických dat v oboru stavební historie

Mgr. Romana Rosová, Ph.D. – Mgr. Tomáš Nitra – Mgr. Jana Koudelová, Ph.D. (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě): Roubené památky severní Moravy a Slezska – od kostela k stavení. Příklady srovnání výpovědí archivních pramenů s výsledky dendrochronologie

• Etnologie a muzeologie – muzea v přírodě

Mgr. Ernest Fábik (Muzeum lidových staveb v Kouřimi): Nejstarší objekty v expozicích a koncepcích Muzea lidových staveb v Kouřimi

Mgr. Jiří Pokorný (Muzeum regionu Boskovicka): Jak dendrochronologie pomohla odhalit unikátní stavby na Malé Hané

Ing. arch. Vojtěch Kmošek (Institut lidového kulturního dědictví, z. s.): Možnosti záchrany nejstarších staveb na Litomyšlsku

Mgr. Radek Bryol (Národní muzeum v přírodě – Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm): Zapomenuté dřevěné stavitelství v Moravské bráně

* Účast na konferenci je bezplatná.

* V průběhu konference bude zajištěno drobné občerstvení, pro zájemce oběd za úhradu.

* Pro vzdálenější účastníky je možné zajistit ubytování v kapacitách muzea, počet omezen.

* Další možnosti ubytování viz http://www.visitroznov.cz/vismo/ubytovani-a-gastronomie.asp. Mimo muzeum si ubytování zajišťují účastníci konference samostatně.

* V pátek 25. října 2019, v odpoledních hodinách, bude pro zájemce připravena prohlídka areálů Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

PŘIHLÁŠENÍ A BLIŽŠÍ INFORMACE NA:

[email protected], 773 793 398

[email protected], 778 761 767