Muzeum hl. města Prahy

Hlavní budova muzea: Na Poříčí 52/1554, 180 00 Praha 8

Podskalská Celnice na Výtoni
Müllerova vila
Zámecký areál Ctěnice
Pražské věže

Novomlýnská vodárenská věž

Novomlýnská vodárenská věž

Na základě smlouvy o pronájmu sídlí v přilehlých prostorách Sbor dobrovolných hasičů Prahy 1. Proto i plánovaná expozice se bude týkat pražských hasičů.

Expozice představí nebezpeční požárů pro Prahu v dobách před řadou staletí i v časech jen nedávno minulých, stejně  jako způsoby, kterými se obyvatelé metropole bránili proti ničivému živlu, jak se vyvíjeli technické možnosti i  institucionální zakotvení hašení požárů.
Podoba a členění  expozice vychází ze stavebních dispozic Novomlýnské vodárenské věže. Expozice bude založena na využití digitálních reprodukcí vyobrazení Prahy, významných pražských požárů i pražských hasičů  a jejich výstroje a výzbroje. Reproduce jsou ze sbírek Muzea hlavního města Prahy a fotoarchivu Záchranného hasičského sboru hl. m. Prahy.
Pojetí expozice maximálně využívá možnosti multimediálních prvků. Vedle konkrétních zachycení tématiky ohně a boje s ním pomocí promítaných obrazů, grafických listů, fotografií či dobových učebnic pro hasiče a požárních řádů bude návštěvníkovi nabídnuta možnost zažít hrozivou situaci při rozsáhlých požárech středověké nebo raně novověké Prahy. Pomocí smyslových iluzí bude vytvořen dojem ohrožení Pražanů při požárech, které zachvátily celé čtvrti.

Otevřeno

Otevření věže pro veřejnost je plánováno na květen 2017.

Dopravní spojení

Spojení MHD
metro: B stanice náměstí Republiky, dále tram nebo pěšky
tram: 8, 15, 26, stanice Dlouhá třída

Objekt nemá bezbariérový přístup

Novomlýnská vodárenská věž

adresa: Nové mlýny 827/3A, 110 00 Praha 1 - Nové Město
e-mail: muzeum@muzeum.cz

www.muzeumprahy.cz/630-novomlynska-vodarenska-vez/

Rothmayerova vila

Rothmayerova vila

Souběžně s prací na Hradě Rothmayer projektoval i pro soukromé objednavatele, zejména na území Prahy a jejího blízkého okolí. Je autorem tří rodinných vil, několika pomníků, spolupracoval na Plečnikově vinohradském kostele. Rothmayerova architektonická tvorba mimo hradní areál se do velké míry prolíná i s jeho činností truhlářskou. Podle jeho návrhů vzniklo například mnoho interiérů pražských obchodů s textilem, atrakce dětského hřiště či výstavní a muzejní expozice.

Inspirace středomořskou tradicí, kterou zprostředkovával na našem území arch.Josip Plečnik, se rovněž odráží na architektonické podobě vlastní Rothmayerovy vily, která byla realizována v letech 1928–1929. Asketická podoba vily se omezuje na základní útvary kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Interiéry vily nebyly rozlehlé, avšak zcela zásadní bylo jejich napojení na verandu a malebnou zahradu, kterou architekt sám navrhl. Její důmyslná zákoutí inspirovala řadu návštěvníků vily, pozoruhodnou sérii fotografií zátiší zahrady vytvořil například známý fotograf Josef Sudek.

Otevírací doba

Úterý, čtvrtek, sobota, neděle
Začátky prohlídek v 10, 12, 14 a 16 hodin.
Prohlídka je možná pouze po předchozí rezervaci. Rezervace je možná prostřednictvím rezervačního formuláře na: http://www.muzeumprahy.cz/1124-rothmayerova-vila/

Rothmayerova vila

adresa: U Páté baterie 896/50, Praha 6 - Břevnov
telefon: +420 224 312 012
email: vila.rothmayer@muzeumprahy.cz

http://www.muzeumprahy.cz/rothmayerova-vila/

Zrcadlové bludiště na Petříně

Zrcadlové bludiště na Petříně

Bludiště na Petříně bylo původně zbudováno za účelem pavilonu Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě 1891.. Postavil jej pražský tesařský mistr Matěj Bílek podle projektu architekta Antonína Wiehla. Dřevěná budova bludiště stála původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později byla přemístěna na Petřín vedle Petřínské rozhledny. Pro budovu bludiště se stala inspirací podoba někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička, postavené ve druhé polovině 14. století Karlem IV. Stavba je tedy obrazem představ o gotickém stavebnictví na konci 19. století. V prostředním sále se nachází diorama znázorňující boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Nezvyklá kombinace trojrozměrné scény s malbou Hradčan na pozadí je dílem bratrů Adolfa a Karla Liebscherových a Vojtěcha Bartoňka. V obou bočních sálech byla v průběhu doby nainstalována zrcadla, přičemž levá místnost objektu byla v roce 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly (tzv. síň smíchu). Celkem se v bludišti nachází 31 obyčejných a 15 zkreslujících zrcadel.

Otevírací doba

listopad–únor: 10–18 hod.
březen: 10–20 hod.
duben–září: 10–22 hod.
říjen: 10–20 hod.
Otevřeno denně včetně pondělí.

Vstupné

základní 90 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 250 Kč, skupinové 10 a více osob 80 Kč/osoba

Zrcadlové bludiště na Petříně

adresa: Petřínské sady 110 00 Praha 1 – Malá Strana
telefon: +420 725 831 634
správce: Muzeum hlavního města Prahy

www.muzeumprahy.cz

Svatomikulášská městská zvonice

Svatomikulášská městská zvonice

Barokní zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Stavbu navrhl a postavil významný barokní architekt Kilián lgnác Dienzenhofer. Jeho žák a zeť Carlo Lurago ji pouze doplnil o některé detaily. Věž byla stavebně dokončena již roku 1752, i když oficiálně se datuje ukončení prací až k roku 1755. Dva roky na to byla budova poškozena při pruském obléhání Prahy. Výška věže je stejná jako výška vedlejší kopule chrámu, ochoz se nachází 65 m vysoko a je přístupný po 215 schodech. Ačkoli se může na první pohled zdát, že věž náleží ke kostelu sv. Mikuláše, nepatřila nikdy církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany. Od 60. let 20. století se v duchu tehdejšího režimu změnil účel stavby – na pozorovatelnu Státní bezpečnosti, pro sledování západních ambasád sídlících v okolí věže.

Otevírací doba

listopad–únor: 10–18 hod.
březen: 10–20 hod.
duben–září: 10–22 hod.
říjen: 10–20 hod.
Otevřeno denně včetně pondělí.

Vstupné

základní 100 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 250 Kč, skupinové 80 Kč/osoba, ostatní kulturní akce 50 Kč/osoba

Svatomikulášská městská zvonice

adresa: Malostranské náměstí 556/29 110 00 Praha 1 – Malá Strana
telefon: +420 251 512 516
správce: Muzeum hlavního města Prahy

www.muzeumprahy.cz

Staroměstská mostecká věž

Staroměstská mostecká věž

Gotická věž sloužila jako brána do Starého Města pražského. Zároveň byla koncipována jako symbolický vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě městem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Výstavba byla započata záhy po položení základního kamene Karlova mostu v roce 1357. Stavitel věž umístil na mostním pilíři mezi první a druhý oblouk mostu. Budova byla stavebně dokončena ještě za života Karla IV., jeho syn Václav ji nechal již jen doplnit o dílčí výzdobu. Věž byla několikrát svědkem zlomových událostí. Na konci třicetileté války roku 1648 odolala pravobřežní pražská města švédskému vojsku také díky Staroměstské mostecké věži. Při švédském ostřelování věže byla však značně poničena unikátní gotická výzdoba západní strany. Podruhé se věž zapsala do historie za revoluce 1848, kdy zde povstalci bránili průchodu rakouských jednotek přes most.

Otevírací doba

listopad–únor: 10–18 hod.
březen: 10–20 hod.
duben–září: 10–22 hod.
říjen: 10–20 hod.
Otevřeno denně včetně pondělí.

Vstupné

základní 100 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 250 Kč, skupinové 80 Kč/osoba, ostatní kulturní akce 50 Kč/osoba

Staroměstská mostecká věž

adresa: Karlův most 110 00 Praha 1
telefon: +420 224 220 569
správce: Muzeum hlavního města Prahy

www.muzeumprahy.cz

Prašná brána

Prašná brána

Pozdně gotická městská brána byla postavená na místě starší branské věže, související s opevněním Starého Města pražského z doby panování Václava II. Starší věžový objekt odkazoval svým názvem, Horská brána, na již zmíněnou komunikaci. Poté, co staroměstské hradby, jejichž součástí byla i Horská brána, ztratily založením Nového Města svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla věž natolik, že se jí začalo říkat „Odraná“. Stavba současného objektu patrně souvisela s královským sídlem, jež od 70. let 14. století stávalo v těsném sousedství brány v místě dnešního Obecního domu. Věž byla koncipována převážně jako reprezentativní symbol i místo výběru cla. Její výstavba začala v roce 1475 zřejmě pod vedením zednického mistra Václava. Následující rok jej nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná „Nová“, měla základy sahající téměř devět metrů pod úroveň dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, což bylo pravděpodobně důvodem, proč byla jen provizorně zastřešena. Asi od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu, odtud název „Prašná“. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 byla věž značně poničena. Dnešní vzhled věž získala až v letech 1878–1886 za pseudogotické puristické úpravy, kterou vedl architekt Josef Mocker. Předlohou mu byla Staroměstská mostecká věž. Mocker nechal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem a dal odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby jsou i všechny klenby, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní Rejskovy výzdoby.

Otevírací doba

listopad–únor: 10–18 hod.
březen: 10–20 hod.
duben–září: 10–22 hod.
říjen: 10–20 hod.
Otevřeno denně včetně pondělí.

Vstupné

základní 100 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 250 Kč, skupinové 80 Kč/osoba, ostatní kulturní akce 50 Kč/osoba

Prašná brána

adresa: Náměstí republiky 5 110 00 Praha 1 – Staré město
telefon: +420 725 847 875
správce: Muzeum hlavního města Prahy

www.muzeumprahy.cz

Petřínská rozhledna

Petřínská rozhledna

Rozhledna byla vystavěna pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů. Pro stavbu věže, inspirované projektem pařížské Eiffelovi věže, byl vybrán vrch Petřín a lokalita v nadmořské výšce 318 m. Stavba byla zahájena 16. března 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. Slavnostního otevření se rozhledna dočkala 20. srpna téhož roku. Základy věže byly položeny 11 metrů hluboko a na nich vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah, okolo něhož se vinou dvě točitá schodiště se 299 schody – jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celá konstrukce je zavětrována prvky tvaru svatoondřejských křížů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní ve výšce 55 metrů. Přízemí a suterén věže tvoří zděná budova v neorenesančním stylu. Začátkem července 1938 vypukl na vrcholu rozhledny požár, jehož příčinou byl zřejmě elektrický zkrat ve výtahové kabině. Od roku 1953 až do roku 1992 sloužila věž jako televizní vysílač. Dnes je využívána již jen jako rozhledna.

Otevírací doba

listopad–únor: 10–18 hod.
březen: 10–20 hod.
duben–září: 10–22 hod.
říjen: 10–20 hod.
Otevřeno denně včetně pondělí.

Vstupné

základní 150 Kč, snížené 80 Kč, rodinné 350 Kč
Výtah: 30 - 60 Kč, Snížená cena (senioři nad 65 let) 30 Kč, Děti do 6 let, zdravotně postižení, ZTP a ZTP/P zdarma.

Petřínská rozhledna

adresa: Petřínské sady 110 00 Praha 1 – Malá Strana
telefon: +420 725 831 633, +420 257 320 112
správce: Muzeum hlavního města Prahy

www.muzeumprahy.cz

Malostranská mostecká věž

Malostranská mostecká věž

Malostranská mostecká věž dříve bránila cestu na Malou Stranu a sloužila také jako sklad a požární hláska.Vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu Vltavy je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po roce 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší románské věže, která byla vybudována společně s nižší věží. Její podoba pravděpodobně navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže stojící na opačném konci Karlova mostu a je vzácnou stavební památkou pražské pohusitské gotiky. Spolu s menší a starší věží chránily bránu, kterou se vstupovalo na Malou Stranu. Stavba sloužila jako sklad a požární hláska. Výška věže je 43,5 m, ochoz byl založen ve výšce 26 m. Původně měla mít zřejmě bohatou sochařskou výzdobu, připravené niky pro umístění soch ale zůstaly prázdné. Dnešní podoba věže pochází z let 1879–1883, kdy došlo k její úpravě architektem Josefem Mockerem.

Otevírací doba

listopad–únor: 10–18 hod.
březen: 10–20 hod.
duben–září: 10–22 hod.
říjen: 10–20 hod.
Otevřeno denně včetně pondělí.

Vstupné

základní 100 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 250 Kč, skupinové 80 Kč/osoba, ostatní kulturní akce 50 Kč/osoba

Malostranská mostecká věž

adresa: Karlův most 110 00 Praha 1 – Staré město
telefon: +420 607 050 434
správce: Muzeum hlavního města Prahy

www.muzeumprahy.cz

Pražské věže

Pražské věže

Zrcadlové bludiště na Petříně

Bludiště na Petříně bylo původně zbudováno za účelem pavilonu Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě 1891. Postavil jej pražský tesařský mistr Matěj Bílek podle projektu architekta Antonína Wiehla.Dřevěná budova bludiště stála původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později byla přemístěna na Petřín vedle Petřínské rozhledny. Pro budovu bludiště se stala inspirací podoba někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička, postavené ve druhé polovině 14. století Karlem IV. Stavba je tedy obrazem představ o gotickém stavebnictví na konci 19. století. V prostředním sále se nachází diorama znázorňující boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Nezvyklá kombinace trojrozměrné scény s malbou Hradčan na pozadí je dílem bratrů Adolfa a Karla Liebscherových a Vojtěcha Bartoňka. V obou bočních sálech byla v průběhu doby nainstalována zrcadla, přičemž levá místnost objektu byla v roce 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly (tzv. síň smíchu). Celkem se v bludišti nachází 31 obyčejných a 15 zkreslujících zrcadel. Od dubna do září je otevřeno od 10 - 22hodin.

Kontaktní údaje
Petřínské sady 110 00 Praha 1 – Malá Strana
Tel.: +420 725 831 634

Petřínská rozhledna

Rozhledna byla vystavěna pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů. Pro stavbu věže, inspirované projektem pařížské Eiffelovi věže, byl vybrán vrch Petřín a lokalita v nadmořské výšce 318 m.Stavba byla zahájena 16. března 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. Slavnostního otevření se rozhledna dočkala 20. srpna téhož roku. Základy věže byly položeny 11 metrů hluboko a na nich vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah, okolo něhož se vinou dvě točitá schodiště se 299 schody – jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celá konstrukce je zavětrována prvky tvaru svatoondřejských křížů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní ve výšce 55 metrů. Přízemí a suterén věže tvoří zděná budova v neorenesančním stylu. Začátkem července 1938 vypukl na vrcholu rozhledny požár, jehož příčinou byl zřejmě elektrický zkrat ve výtahové kabině. Od roku 1953 až do roku 1992 sloužila věž jako televizní vysílač. Dnes je využívána již jen jako rozhledna.

Kontaktní údaje
Petřínské sady 110 00 Praha 1 – Malá Strana
Tel.: +420 725 831 633, +420 257 320 112

Svatomikulášská městská zvonice

Věž u barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně sloužila ve své historii jako zvonice i požární hláska a sídlo ponocného. Věž byla za minulého režimu využívána také jako pozorovatelna Stb.Barokní zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Stavbu navrhl a postavil významný barokní architekt Kilián lgnác Dienzenhofer. Jeho žák a zeť Carlo Lurago ji pouze doplnil o některé detaily. Věž byla stavebně dokončena již roku 1752, i když oficiálně se datuje ukončení prací až k roku 1755. Dva roky na to byla budova poškozena při pruském obléhání Prahy. Výška věže je stejná jako výška vedlejší kopule chrámu, ochoz se nachází 65 m vysoko a je přístupný po 215 schodech. Ačkoli se může na první pohled zdát, že věž náleží ke kostelu sv. Mikuláše, nepatřila nikdy církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany. Od 60. let 20. století se v duchu tehdejšího režimu změnil účel stavby – na pozorovatelnu Státní bezpečnosti, pro sledování západních ambasád sídlících v okolí věže.

Kontaktní údaje
Malostranské náměstí 556/29 110 00 Praha 1 – Malá Strana
Tel.: +420 251 512 516

Staroměstská mostecká věž

Gotická věž tvořící bránu do Starého Města pražského. Věž sloužila zároveň jako brána, kterou procházeli čeští králové, kteří putovali na Pražský hrad ke korunovaci do chrámu sv. Víta.Staroměstská mostecká věž patří k nejpůsobivějším gotickým dílům na světě. Věž spolu s mostem nechal vybudovat podle návrhu Petra Parléře císař Karel IV. Brána do Starého Města pražského byla koncipována zároveň jako symbolický vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě městem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Výstavba byla započata záhy po položení základního kamene Karlova mostu v roce 1357. Stavitel věž umístil na mostním pilíři mezi první a druhý oblouk mostu. Budova byla stavebně dokončena ještě za života Karla IV., jeho syn Václav ji nechal již jen doplnit o dílčí výzdobu. Věž byla několikrát svědkem zlomových událostí. Na konci třicetileté války roku 1648 odolala pravobřežní pražská města švédskému vojsku také díky Staroměstské mostecké věži. Při švédském ostřelování věže byla však značně poničena unikátní gotická výzdoba západní strany. Podruhé se věž zapsala do historie za revoluce 1848, kdy zde povstalci bránili průchodu rakouských jednotek přes most.

Kontaktní údaje
Karlův most Praha 1 – Staré město
Tel.: +420 224 220 569

Malostranská mostecká věž

Malostranská mostecká věž je nejmladší částí Karlova mostu. Dříve bránila cestu na Malou Stranu a sloužila také jako sklad a požární hláska.Vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu Vltavy je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po roce 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší románské věže, která byla vybudována společně s nižší věží. Její podoba pravděpodobně navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže stojící na opačném konci Karlova mostu a je vzácnou stavební památkou pražské pohusitské gotiky. Spolu s menší a starší věží chránily bránu, kterou se vstupovalo na Malou Stranu. Stavba sloužila jako sklad a požární hláska. Výška věže je 43,5 m, ochoz byl založen ve výšce 26 m. Původně měla mít zřejmě bohatou sochařskou výzdobu, připravené niky pro umístění soch ale zůstaly prázdné. Dnešní podoba věže pochází z let 1879–1883, kdy došlo k její úpravě architektem Josefem Mockerem.

Kontaktní údaje
Karlův most 110 00 Praha 1 – Staré měst
Tel.: +420 607 050 434

Prašná brána

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny.Pozdně gotická městská brána byla postavená na místě starší branské věže, související s opevněním Starého Města pražského z doby panování Václava II. Starší věžový objekt odkazoval svým názvem, Horská brána, na již zmíněnou komunikaci. Poté, co staroměstské hradby, jejichž součástí byla i Horská brána, ztratily založením Nového Města svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla věž natolik, že se jí začalo říkat „Odraná“. Stavba současného objektu patrně souvisela s královským sídlem, jež od 70. let 14. století stávalo v těsném sousedství brány v místě dnešního Obecního domu. Věž byla koncipována převážně jako reprezentativní symbol i místo výběru cla. Její výstavba začala v roce 1475 zřejmě pod vedením zednického mistra Václava. Následující rok jej nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná „Nová“, měla základy sahající téměř devět metrů pod úroveň dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, což bylo pravděpodobně důvodem, proč byla jen provizorně zastřešena. Asi od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu, odtud název „Prašná“. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 byla věž značně poničena. Dnešní vzhled věž získala až v letech 1878–1886 za pseudogotické puristické úpravy, kterou vedl architekt Josef Mocker. Předlohou mu byla Staroměstská mostecká věž. Mocker nechal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem a dal odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby jsou i všechny klenby, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní Rejskovy výzdoby.

Kontaktní údaje
Náměstí republiky 5 110 00 Praha 1 – Staré město
Tel.: +420 725 847 875

Pražské věže

správce: Muzeum hlavního města Prahy
www.muzeumprahy.cz

Zámecký areál Ctěnice

Zámecký areál Ctěnice

Jedinečný zámecký a hospodářský areál mající středověký původ a jádro byl postupně podle požadavků doby upravován do renesanční a později i do barokní podoby. Původní tvrz byla založena na výběžku ostrohu, okolo ní obíhal hradební vodní příkop, tvrz chránila mohutná hranolová vstupní věž. Základní dispozice objektu pochází z pozdně gotické přestavby. Zámecká křídla se rozkládají na nepravidelném půdorysu kolem centrálního dvora, přičemž nejstarší jádro je lokalizováno do dnešního severního křídla. 

Dějiny a stavební vývoj Ctěnic

Expozice připomene dlouhou a složitou historii ctěnického panství od nejstarších dob až do současnosti. Snaží se také stručně prezentovat celkovou obnovu areálu prováděnou v letech 1997–2004. Návštěvníci mohou shlédnout například unikátní exponáty dobových trámů, letecké snímky Ctěnic, otisky map z 19. století a mnoho zajímavých nálezů pocházejících ze zámeckého areálu.

Z historie Vinoře

Expozice vytvořená ve spolupráci s Městskou částí Praha – Vinoř seznámí návštěvníky s historií obce Vinoř. Výstava zachycuje proměny Vinoře v čase, uvádí zásadní dějinné události, ale i důležité vinořské občany a rodáky. V tematických blocích je pozornost věnována například školství, významným duchovním, vinořskému zámku a starostům obce. Z exponátů stojí za pozornost dochovaný vycházkový oblek požárníka nebo pluviál z 19. století zapůjčený z Farního úřadu Vinoř.

Řemesla v pořádku

Historie profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost.

Slabikář návštěvníků památek

Hmatová expozice pro vidomé i nevidomé návštěvníky věnovaná románskému slohu a gotice.

Otevřeno

výstavy a expozice út - pá 10 –16 hodin, so – ne 10 – 18 hodin, park je přístupný denně 8 – 18 hodin.

Vstupné

na výstavy: základní 100 Kč, snížené (studenti, senioři) 50 Kč, rodinné 200 Kč, školní skupiny 30 Kč za osobu (pedagogický dozor zdarma), děti do 6 let a ZTP zdarma.

Zámecký areál Ctěnice

adresa: Bohdanečská 259/1, Praha 9 – Vinoř, 190 17
telefon: 286 001 366, 606 859 952
správce: Muzeum hlavního města Prahy

www.muzeumprahy.cz

Filtr akcí
od:
do:
  • Vhodné také pro
17.1.2019, 16:30 – 18:00
Projděte si výstavu „Praha 1848 – 1918“ s jejími autory a poznejte tak dobu dramatických proměn Pražanů i Prahy! více
21.2.2019, 16:30 – 18:00
Projděte se s autory výstavy „Praha 1848-1918“ místy, kterými putovali „muži 28. října“! více
13.6.2018 – 24.2.2019, 23:59
Muzeum hlavního města Prahy pro Vás k výročním letům zakončeným číslem 8 připravilo výstavu „Praha 1848 – 1918“. Přijďte... více
12.12.2018 – 23.3.2019, 23:59
Muzeum hlavního města Prahy pořádá v domě U Zlatého prstenu výstavu The Tap Tap v muzeu / Příběh super kapely, která se pro veřejnost... více