Lazebník sevillský (Opera)

Kdo by neznal nejslavnějšího lazebníka všech dob - Figara, který suverénně vládne nejen břitvou, ale i skvělým vtipem, s nímž pomůže získat hraběti Almavivovi jeho milovanou Rosinu? Láska, lsti a intriky, to jsou ingredience Rossiniho mistrovské komické opery. Jiskřivý půvab jeho hudby, efektní virtuózní party hlavních hrdinů - šelmovské Rosiny s bravurními koloraturami a temperamentního Figara. Razantní tempo, s nímž kvapí děj kupředu, zajistily Lazebníku sevillskému trvalé místo ve světovém repertoáru. Dnes by už nikdo neuvěřil, že premiéra 20. 2. 1816 v Římě byla jedním z největších skandálů v operní historii vůbec! Opera překypuje neodolatelnými komickými výjevy, přesto se objeví i vážnější tón - například ve slavné árii učitele hudby dona Basilia o pomluvě, která má dodnes svou hořkou platnost. Nicméně autor předlohy, slavný francouzský dramatik Pierre Beaumarchais, napsal, že se chtěl především "oddat svému veselému temperamentu a divadlu vrátit jeho původní radostnou náladu". Rossiniho zhudebnění na tento úmysl bezprostředně navazuje a stejný cíl si klade i inscenace v Teatro Real ve španělském Madridu.

V hlavních rolích: J. D. Flórez, M. Bayová, P. Spagnoli a R. Raimondi. Orchestr a sbor divadla diriguje G. Gelmetti. Divadelní režie E. Sagi. Režie televizního záznamu A. L. Ramirez.