Staroměstská radnice a Pražský orloj v Praze

Víte, odkdy se na Staroměstské radnici konají svatby? Už od roku 1871! To je jedna z mnoha slavných aktivit, které se dějí přímo v radnici a jejím okolí. Je to taky památné místo, kde se odehrálo mnoho historických událostí. Po bitvě na Bílé hoře zde například věznili hlavní účastníky odboje, z nichž bylo 27 pánů 21. června 1621 popraveno na náměstí před radnicí. V chodníku je místo stále vyznačeno křížem.

Staroměstská radnice a věž

Historie Staroměstské radnice se začala psát roku 1338, kdy král Jan Lucemburský udělil Starému Městu pražskému privilegium k vytvoření vlastního správního centra. Základem radnice se stal gotický dům bohatého kupce Wolflina z Kamene, k němuž byla roku 1364 přistavěna mohutná věž. Staroměstská radnice je spojena s nejvýznamnějšími událostmi země. Roku 1458 tu byl zvolen českým králem Jiří z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře zde byli vězněni přední účastníci odboje, z nichž bylo dvacet sedm popraveno 21. června 1621 před radnicí. Roku 1784, kdy byla sloučena čtyři pražská města, se radnice stala sídlem jednotné úřední správy města. Tehdy stavba doznala mnoha úprav. Od roku 1871 se na radnici konají svatby. Na konci II. světové války byla radnice centrem povstání, v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Dne 7. května 1945 došlo k ostřelování radnice z tanků. Při následném požáru bylo východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu zcela zničeno, těžce poškozena byla i věž s orlojem a kaple.

Nejcennějším prostorem radnice je tzv. radní síň z 2. poloviny 15. století, kde se odehrávala veškerá důležitá jednání. Původní je trámový strop s bohatou renesanční výmalbou kazet z 2. poloviny 16. století s pozlacenými řetězy. Pozdně gotická vyřezávaná konzola s andělem, který nese nápis Juste Iudicate Filii Hominis (Synové člověka, suďte spravedlivě), je doplněna vrcholně gotickou plastikou trpícího Krista z roku 1410. Autentické jsou rovněž městské znaky nad portály a 46 cechovních a 12 městských znaků na dřevěném obložení stěn. Interiér doplňují barokní kachlová kamna.

Samostatnou pozornost si zaslouží sály ve 2. patře, tzv. Jiříkova a Brožíkova síň. Jiříkova síň nese jméno podle busty krále Jiřího z Poděbrad. Na stěnách jsou cenné malby z počátku 15. století. Na stěně je obraz Pohled z Petřína od Karel Liebscher z roku 1902. Brožíkova síň získala svoji podobu roku 1910 a slouží jako zasedací síň. Pokrývá celý půdorys domu a výšku dvou pater. Nese jméno Václava Brožíka,  autora dvou zde vystavených rozměrných olejových pláten.