MHF Český Krumlov 2015 - Sumi Jo, Danilo Formaggia, Petr Vronský, Symfonický orchestr Českého rozhlasu - zahajovací operní galakoncert

Sumi Jo

Sumi Jo patří mezi nejvyhledávanější sopranistky své generace. Současnou pozici si vydobyla díky svým vokálním schopnostem, zabarvení hlasu, preciznosti a v neposlední i obdivuhodné muzikálnosti. Působí po celém světě na koncertech, v operách i sólových recitálech. Její hlas však zazněl i při zahájení významných sportovních akcí, jako bylo mistrovství světa ve fotbale či Asijské hry. Na galakoncertech vystoupila po boku Andrey Bocelliho, Dmitrije Hvorostovského či Nelly Furtado. Rok 2014 zahájila hned 1. ledna koncertem s hudebníky z Akademie Santa Cecilia v Římě. Následně absolvovala turné po Asii zahrnující koncerty s Hongkongským filharmonickým orchestrem, Šanghajským symfonickým orchestrem, Hangzhouským filharmonickým orchestrem a Singapurským symfonickým orchestrem a zazpívala i na charitativním recitálu v Manile na Filipínách. V témže roce se představila v Hamburgské státní opeře jako Fiakermilli v opeře Arabella, zpívala pro papeže při jeho návštěvě v Soulu a spolu s Dmitrijem Hvorostovským zazářila na koncertech v Moskvě.   
Své jedinečné kvality prokázala i v Metropolitní opeře v New Yorku v titulní roli v opeře Lucia di Lammermoor, dále jako Gilda v opeře Rigoletto, Olympia v opeře Hofmannovy povídky (v originále Les Contes d’Hoffmann), Rosina v Lazebníkovi sevillském (v originále Il barbiere di Siviglia) a Oscar v opeře Maškarní bál (v originále Un ballo in maschera). Její hlas zazněl i v milánské La Scale v belcantových lahůdkách jako Le Comte Ory či Fra Diavolo. V divadle Teatro Colón v Buenos Aires ztvárnila Gildu, Zerbinettu a Královnu noci. Na poslední jmenovanou roli navázala svým debutem ve Vídeňské státní opeře. V Carnegie Hall za doprovodu Orchestru svatého Lukáše poprvé vystoupila s broadwayskými písněmi ze svého crossoverového alba „Only Love“, které se s více než 1 200 000 prodanými kusy řadí mezi její nejprodávanější alba. Sumi Jo má na svém kontě více než padesát nahrávek včetně deseti sólových alb pro Erato, alba oceněného cenou Grammy Die Frau ohne Schatten se Sirem Georgem Soltim pro londýnskou nahrávací společnost Decca, alba Un ballo in maschera pro Deutsche Grammophon pod taktovkou Herberta von Karajana, alba Kouzelná flétna a alba árií pod vedením maestra Soltiho. Po boku Cecilie Bartoli v hlavní roli dále pro společnost Decca nazpívala roli Adalgisy z opery Norma. Toto album vydané v roce 2013 se setkalo s nadšenou reakcí kritiků. Za své pěvecké umění Sumi Jo získala první cenu na mezinárodních soutěžích v Soulu, Neapoli, Enně, Barceloně a Pretorii. Stejného ocenění se jí dostalo na Mezinárodní soutěži Carla Alberta Capelliho ve Veroně, jedné z nejvýznamnějších soutěží, kde je účast podmíněna vítězstvím na některé z dalších renomovaných soutěží. V roce 2003 jí byl udělen čestný titul „Umělec UNESCO pro mír“.

Danilo Formaggia

Danilo Formaggia, rodák z Milána, studoval hru na piano a zpěv a absolvoval nástavbové kurzy pod vedením Alfreda Krause a Magdy Olivero. V roce 1996 zaznamenal svůj operní debut v Paisiellově opeře Due contesse a v opeře Cimarosy Due baroni na Festivalu opera buffa. Následně se začala rozvíjet jeho mezinárodní kariéra. Pravidelně vystupuje v prestižních operních domech a na festivalech, mezi nimiž nechybí Teatro alla Scala v Miláně, Teatro la Fenice v Benátkách, Maggio Musicale Fiorentino, Teatro San Carlo v Neapoli, Teatro dell’Opera v Římě, Teatro Petruzzelli v Bari, Teatro Carlo Felice v Janově, Opernhaus v Lipsku, Opera v Monte Carlu, Sydney Opera House, Festspielhaus v Baden-Badenu, Královské dánské divadlo, Edinburghský festival, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Festival de Radio France - Montpellier.  
Pracoval s dirigenty jako Claudio Abbado, Sir Colin Davis, Donato Renzetti, Nello Santi, Gianluigi Gelmetti a s režiséry jako Franco Zeffirelli, Lindsay Kemp, Graham Vick, Robert Carsen, Dmitri Bertman, Denis Krief, Filippo Crivelli, Giancarlo Cobelli, Karl-Ernst a Ursel Herrmann. Do jeho repertoáru patří díla od Piccinniho, Paisiella, Rossiniho, Donizettiho, Belliniho, Mozarta, Verdiho, Pucciniho, Mascagniho, R. Strausse, Stravinského, Mahlera, Krenka, Mercadanteho, Giordana, Cagnoniho a Beethovena. Vystoupil na řadě národních i mezinárodních premiér současných oper.  

Petr Vronský

Petr Vronský, původně úspěšný houslista (vítěz soutěže Beethovenův Hradec 1964) začal svou dirigentskou dráhu v roce 1971 v plzeňské opeře, odkud přešel v roce 1974 do Ústí nad Labem jako šéf operního souboru. Pro jeho umělecký rozvoj byly důležité úspěchy v dirigentských soutěžích v Olomouci (1970), Besanconu (1971) a  v Berlíně v soutěži H. von Karajana (1973). V roce 1978 se stal dirigentem a v letech 1983-1991 šéfdirigentem Státní filharmonie Brno, s níž hostoval v mnoha zemích Evropy, a v Japonsku.  V letech 2002-2005 byl šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava, s níž absolvoval řadu zahraničních turné – Japonsko, Španělsko, Rakousko, SRN, Polsko, atd. Od sezony 2005/2006 je  šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc a působí jako docent oboru dirigování  na hudební fakultě pražské AMU. Pravidelně diriguje přední světové orchestry včetně  Antverpského královského filharmonického orchestru, Berlínských symfoniků, Devlet Senfoni Orchestrasi Istanbul,  Metropolitan  Orchestra Tokyo, Filharmonického orchestru Rio de Janeiro, Mnichovského rozhlasového orchestru, Petrohradského filharmonického orchestru, Yumiuri symfonického orchestru v  Tokiu, Jeruzalemského symfonického orchestru Izrael atd. Spolupracuje také s Českou filharmonií Praha,  Pražským symfonickým orchestrem FOK, Symfonickým orchestrem českého rozhlasu a s operními scénami doma (Národní divadlo Praha, Státní opera Praha, Janáčkova opera Brno, Divadlo J. K. Tyla Plzeň) i v zahraničí (Kammeroper Wien, Dance Theatre Haag). Jeho repertoár zahrnuje přes dvě stě klasických, moderních, operních a symfonických děl. Je považován za všestranného dirigenta širokého záběru s mimořádným temperamentem a citem pro interpretaci.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří k předním a zároveň nejstarším českým orchestrálním tělesům. Svou nápaditou dramaturgií a stále stoupající uměleckou úrovní si vydobyl významné postavení v českém koncertním životě. Zároveň patří k vítaným hostům zahraničních koncertních síní. Jeho tradice se odvíjí od roku 1926 a je spojena s počátky vysílání Radiojournalu. V současné době nabízí SOČR svým posluchačům koncerty v rámci abonentní řady ve Dvořákově síni Rudolfina. Rozhlasoví symfonikové pravidelně hostují téměř v celé Evropě, vystupují v Japonsku, Jižní Koreji, Číně, na Taiwanu a ve Spojených státech. Těleso spolupracuje s řadou renomovaných sólistů, bohatá je rovněž nahrávací činnost. Prostřednictvím mezinárodní hudební výměny v rámci Evropské vysílací unie se nahrávky SOČRu dostávají ke statisícům posluchačů v celé Evropě i zámoří.

Více informací zde.