Výstava Šimon Caban & Co.: Fotografické hry

23.10.2019 – 24.11.2019, 23:59

Dnešní výstava se vrací takřka čtyři desetiletí zpět, do 80. let minulého století, kdy architektuře, výtvarném umění, hudbě, tanci, designu i oděvní tvorbě docházelo v duchu postmoderny k prolínání žánrů. Jedním z tehdejších protagonistů byl Šimon Caban, kterého ale bylo nutno vnímat jako součást velice pestré umělecké komunity. 

Výstava Šimon Caban & Co.: Fotografické hry
  • Adresa:
    Úvoz 160/24
    Praha 1 118 00

Narodil se roku 1963 v Praze, pak v roce 1981 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde byl jeho profesorem scénograf Josef Svoboda. V té době založil s bratrem Michalem Baletní jednotku Křeč, s níž v dalších letech připravili řadu představení, v nichž se uplatnila syntéza dramatické, taneční, vizuální i technologické složky. Tančili v Praze i při natáčení filmu Miloše Formana Amadeus, později realizovali i své vlastní filmové a televizní projekty (filmy Pražská pětka, Don Gio ad.). Třetím kmenovým spoluautorem byla textilní výtvarnice Simona Rybáková, která se stala i životní partnerkou Šimona Cabana. Od počátku 90. let dodnes společně připravují nejrůznější kulturní a společenské akce, ale pracují zejména pro divadla a muzikálové scény (viz www.cabani.cz). Asi nejznámější je ale jejich mnohaletá práce pro Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.

„Fotografické práce, které představujeme na této komorní výstavě, jsou z let 1982 až 1990. Snímky z nejrůznějších setkání, zkoušek tanečního souboru, domácích i zahraničních cest s přáteli, pobytu na chatě v Olešce nebo z kamarádovy svatby, ty byly materiálem k dalším autorské tvorbě, v níž Šimon Caban slučoval nejrůznější prvky v nový kontext,“ říká kurátor Jan Mlčoch. „Vše bylo umocněno texty s originálním humorem, doplněno kresbou barevnými akcenty a završeno finální adjustací. V některých případech se nám dochovaly jen fragmenty původních sestav, i tak jsou výmluvným dokladem autorovy osobité estetiky. Dnešní výstava čerpá z velkorysého autorova daru, který byl předán do našich muzejních sbírek roku 2012. Prostřednicí byla paní Simona Rybáková, které také patří náš dík.“