Scénická div. hudba O. Brouska a jeho Druhá symfonie - Divadlo na Vinohradech

STO DVANÁCTOU SEZONU ZAHAJUJE DNV SPOLEČNĚ S FOK VÝJIMEČNÝM DIVADELNÍM KONCERTEM

Scénická div. hudba O. Brouska a jeho Druhá symfonie - Divadlo na Vinohradech
  • Adresa:
    Náměstí Míru 1450/7
    Praha 2 120 00

Ondřej Brousek je předním hercem souboru DnV, známým hudebníkem, ale také skladatelem scénické, filmové a symfonické hudby.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK provede pod taktovkou Jana Kučery v Divadle na Vinohradech dne 12. září ve světové premiéře jeho Druhou symfonii „Křídla slávy“ a suity ze scénických hudeb složených pro DnV.
Sólisty večera budou:
Radek Baborák – lesní roh
Miroslav Sekera – klavír

Rozhovor s Ondřejem Brouskem o připravovaném koncertu si můžete přečíst zde.

Miroslav Sekera

V roce 2002 se stal vítězem mezinárodní soutěže J. Brahmse v rakouském Portschachu. Již předtím získal ocenění v mnoha významných soutěžích u nás i v zahraničí, jako například: 1. cenu v soutěži F. Chopina v Mariánských Lázních, 1. cenu v soutěži pořádané HAMU (Stipendium firmy YAMAHA), 2. cenu v mezinárodní soutěži v Gaillardu ve Francii. Hře na klavír se věnuje od tří let, kdy jeho nevšední talent objevila vynikající pedagožka profesorka Zdena Janžurová. Současně s klavírem započal studium hry na housle. Díky umění hry na klavír a současně na housle byl vybrán do role malého Mozarta v oskarovém filmu „Amadeus“ režiséra Miloše Formana. Hře na oba nástroje se věnoval až do svého přijetí na Pražskou konzervatoř, kde se rozhodl pouze pro studium hry na klavír. Byl přijat do třídy profesorky Evy Boguniové. Po celou dobu studií též navštěvoval třídu profesora Martina Ballýho. Dále pokračoval Na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze u docenta Miroslava Langera. Studium dokončil v roce 1999, jako nejúspěšnější student. V roce 2006 mu bylo vydáno sólové CD firmou Multisonic za podpory Nadace Českého hudebního fondu s díly J. Brahmse, D. Scarlattiho, M. Moszkovského. Pro soudobého bostonského hudebního skladatele Josepha Summera nahrál v USA tři CD, které vydaly nahrávací společnosti Albany Records a Navona Records. V roce 2013 nahrál s houslistou Josefem Špačkem CD pro firmu Supraphon. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem. Již podruhé vystoupil jako sólista se symfonickým orchestrem FOK pod vedením dirigenta Jiřího Kouta. Pravidelně spolupracuje s Radkem Baborákem, či mezzosopranistkou Dagmar Peckovou.

Radek Baborák

Hornista a dirigent Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Za více než 25 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Mezi jeho dirigentské partnery patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, Simon Rattle, Naame Jarvi, James Lewin, Vladimír Askhenazy, James de Priest, Marek Janowski.
Je hostem prestižních festivalů jako Salzburger Osterfestspiele, Maggiomusicale Fiorentino, Pacific Music Festival, Festival Bílé noci v St. Petersburgu, Suntory Hall Chamber music garden, International music festival Utrecht, Julian Rachlin and Friends Dubrovník, LePontes, Jeruzalem chamber music festival, Smetanova Litomyšl, Pražské Jaro.
Jeho koncerty jsou přenášeny a vysílány televizními a rozhlasovými stanicemi jako např. Euro Arts, BR, ARD, NHK, ČT, RTVE. Realizoval řadu nahrávek pro vydavatelství EMI, Supraphon, Exton, Arte Nova, Artesmon, Animal music.
Sólohornistou Berlínské filharmonie byl v sezónách 2003 - 2010. Jako sólista s nimi vystoupil např. se Simonem Rattlem a Ianem Bostrigem (Britten - Serenáda pro tenor, lesní roh a smyčce) v pražském Stavovském divadle s Danielem Barenboimem (Mozart - Koncert D -Dur) v sále berlínské filharmonie (Schumann - koncert pro čtyři lesní rohy), s dirigentem Dmitriem Kitajenkem (Gliere - koncert B - Dur).
Dlouholetá spolupráce s maestrem Seiji Ozawou začala koncertem k zahájení olympiády v Naganu. Baborák se stal členem Saito Kinen Orchestra a Mito Chamber Orchestra, se kterými vystupuje na koncertech v Japonsku , USA nebo Evropě. Pod vedením šéfdirigenta maestra Ozawy s nimi nahrál komplet Mozartových hornových koncertů, Koncertantní sinfonii (Sony) a jako sólista/dirigent dále provedl skladby Haydna, Rossetiho, Hosokawy, Mozarta, Brittena a dalších.Členové Mito Chamber Orchestra iniciovali Baborákův vstup mezi dirigující sólisty, když ho vyzvali k zastoupení indisponovaného Seiji Ozawy na evropském turné orchestru.
Radek Baborák vystoupil jako sólista s orchestry Berlínská Filharmonie, Mnichovská Filharmonie, Orchestr Bavorského rozhlasu, DSO Berlin, RSB Berlin, Bamberští symfonikové, Bach akademie Stuttgart, Berlínští barokní sólisté, Radio France Lyon, Suisse Romande Geneva, Philharmonique de Strassbourge, Helsinki Radio Orch., Petrohradská filharmonie, Moskevská filharmonie, Londýnský královský orchestr, Tonkünstler Orchestra Vídeń, Mozarte um Salzburg, Komorní orchestr Ferenz Liszt, Mito komorní orchestr, Saito Kinen Memorial Orchestra, NHK Symphony Orchestra, RTVE Orchestra Madrid, Philharmonie Arthura Rubinsteina Lodz.
Zcela ojedinělá je Baborákova popularita v Japonsku, kam od roku 1994 pravidelně jezdí na turné, a kde vystoupil s orchestry NHK Symphony Orchestra, Tokyo metropolitan Orchestra, Yomiury Symphony Orchestra, Tokyo Philharmonic Orch., New Japan Phil.Osaka Symph.Orch. a v dalších japonským městech a výjimečných sálech jako Suntory Hall, Bunka Kaikan, Symphony hall, Kitara Hall, Kioi Hall, v Saporu, Nagoyi, Kitakiuschu, Nagasaki.
Pro japonskou nahrávací společnost Octavia records (Exton,Cryston) zrealizoval v průběhu deseti let více než 20 cd titulů, mezi nimi nahrávky J. S. Bacha, které si našli desetisíce posluchačů. CD Baborak Ensemble bylo vyznamenáno cenou japonských kritiků. Výjimečného ohlasu se dostalo nahrávkám Českého hornového sboru s varhaníkem Alešem Bártou ve spolupráci a pod vedením Miloše Boka v úpravách skladeb Antona Brucknera (Bruckner in Catedrale I,II). Dalšími tituly jsou např. recitály s klavíristkou Yoko Kikuchi (Beethoven, French Music) s harfistkou Naoko Yoshino (Réve) nebo sólové cd (Baborak playsetude, NewDimension), Mozartovy a Haydnovy sinfonie (Pražská, Hodiny, Poledne, g-moll) a hornové koncerty s orchestrem Česká Sinfonietta, kde se Baborák představil i jako dirigent.
Významnou a důležitou součástí hudebního života Radka Baboráka je komorní hudba. Založil a umělecky vede soubory Baborak Ensemble v základním obsazení lesní roh a smyčcové kvarteto, Český hornový sbor pokračující v 300 - leté tradici hornové hry v Čechách, smyčcový soubor Pražští komorní sólisté, u jehož zrodu stál v roce v roce 1960 Václav Neumann. Je členem Afflatus Quintet, se kterým získal první cenu na soutěži ARD v Mnichově. Na recitálech vystupuje v duu s klavíristkou Yoko Kukuchi , vítězkou Mozartovi soutěže v Salcburku, s varhaníkem Alešem Bártou a harfenistkou Janou Bouškovou. Je členem souboru Berlín - Mnichov - Vídeň Oktett, spolupracuje s Berlínskými barokními sólisty.
Jako komorní hráč je pravidelně zván ke spolupráci s mimořádnými muzikanty a osobnostmi, mezi něž patří klavíristé Yefim Bronfmann, Andras Schiff, Itamar Golan, Denis Koshukin, Rudolf Buchbinder, Gerhard Opitzhouslisté Julian Rachlin, Janine Jansen, Guy Braunstein, Daishin Kashimoto, Lorenz Nasturica, Boris Brovtsyn, violoncellista Julian Steckel ,flétnista Emmanuel Pahud, hobojisté Albrecht Mayer, Francois Leleux, zpěváci Ian Bostridge, Thomas Quasthoff, Waltraud Mayer.
Radek Baborák působil jako docent v Boloni - Fondazione Arturo Toscanini, profesorsky hostuje na TOHO University Tokyo, Escuela superior de Musica Reina Sophia a vyučuje na HAMU v Praze. Hornové kursy vedl v Německu a Švýcarsku.
Radek Baborák se narodil v Pardubicích v roce 1976 do muzikantské rodiny . V osmi letech začal studovat na lesní roh u profesora Karla Křenka. Pod jeho vedením se stal absolutním vítězem rozhlasové soutěže Concertino Praga, získal 3. cenu na soutěži Pražského Jara, 1. místo v interpretační soutěži soudobé hudby a stal se laureátem Grand Prix Unesco.
Od roku 1990 - 1994 pokračoval ve studiích na Pražské konzervatoři ve třídě profesora Bedřicha Tylšara. Během studií zvítězil na soutěžích v Ženevě - 1993, Markneukirchenu - 1994, ARD v Mnichově - 1994. Obdržel cenu Grammy Classic Award -1 995 a cenu Dawidov.
V osmnácti letech mu bylo nabídnuto místo prvního hornisty v České filharmonii, zcela výjimečně bez konkurzu, na kterém setrval dva roky. V letech 1996 - 2000 působil jako sólohornista Mnichovských filharmoniků. V roce 2001 uzavřel exkluzivní smlouvu u Bamberských Sinfoniků. Jeho působení v orchestrech se uzavřelo v Berlínské filharmonii v sezónách 2003 - 2010.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK je oficiálním orchestrem hlavního města Prahy. Založen byl roku 1934. Zkratka FOK symbolizuje původní zaměření orchestru (Film – Opera – Koncert).
Orchestr nahrál hudbu k většině českých filmů 30. let. Orchestr sídlí a koncertuje v atraktivním prostoru Smetanovy síně Obecního domu, každou sezónu orchestr odehraje v Praze padesátku koncertů a odjíždí hostovat do zahraničí. V nabídce FOK jsou i komorní koncerty a řada edukativních programů. V září 2019 orchestr vstupuje do své 85. koncertní sezóny.
Na postu šéfdirigenta se vystřídali mj. Rudolf Pekárek, Václav Smetáček, Jiří Bělohlávek, Petr Altrichter, Gaetano Delogu, Serge Baudo, Jiří Kout. Od sezóny 2015/2016 stojí v čele orchestru finský dirigent Pietari Inkinen, hlavním hostujícím dirigentem je Jac van Steen. Umělecké renomé a respekt orchestru spoluvytváří a současně podtrhuje spolupráce s mezinárodně uznávanými dirigenty (Václav Talich, Rafael Kubelík, Karel Ančerl, sir Georg Solti, Seiji Ozawa, Zubin Mehta, sir Charles Mackerras, Gennadij Rožděstvenskij, Eliahu Inbal, Muhai Tang, Helmuth Rilling, Andrej Borejko ad.) a špičkovými sólisty (David Oistrach, Isaac Stern, Josef Suk, Vadim Repin, Pinchas Zukerman, Arthur Rubinstein, Rudolf Firkušný, Svjatoslav Richter, Claudio Arrau, Murray Perahia, Ivan Moravec, Garrick Ohlsson, Maurice André, Christian Lindberg, Mstislav Rostropovič, Mischa Maisky, Heinrich Schiff, Edita Gruberová, Katia Ricciarelli, Gabriela Beňačková, Adam Plachetka, Peter Dvorský, Thomas Hampson, Štefan Margita, Renée Fleming, Sergei Nakarjakov, José Cura ad.).
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK hostoval ve většině evropských zemí, opakovaně ve Spojených státech amerických, tradičně zajíždí do Japonska. Navštívil rovněž Jižní Ameriku, Portoriko, Tchaj-wan, Koreu, Turecko, Izrael, v poslední době Omán, Thajsko, Čínu a další země. V roce 2017 orchestr zavítal do vídeňského Konzerthausu, na turné do Japonska, Španělska a Německa, v roce 2018 absolvoval zájezdy do Řecka, Polska nebo Rakouska. V lednu letošního roku uskutečnil opět zájezd do Japonska, v listopadu se vydá na turné po Velké Británii.
Dlouhou tradici orchestru dokládá také rozsáhlý katalog gramofonových, rozhlasových a televizních snímků.

Jan Kučera

Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera absolvoval Pražskou konzervatoř a HAMU. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než 100 symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. Vedle řady evropských zemí koncertoval například v Japonsku, USA či Spojených arabských emirátech. Mezi lety 2002–2010 byl jeho hlavním působištěm Symfonický orchestr Českého rozhlasu (nejprve asistent tehdejšího šéfdirigenta Vladimíra Válka a v sezónách 2008–2010 na pozici dirigenta). Se SOČRem ve spolupráci s tanečním souborem Compagnie Marie Chouinard z Kanady provedl v červnu 2007 v pražské Sazka aréně Stravinského Svěcení jara. V téže době získal v dirigentské soutěži Pražského jara čestné uznání. V říjnu 2007 se SOČRem úspěšně vystoupil mj. s Dvořákovou Novosvětskou symfonií v Musikverein ve Vídni a uvedl ji společně s Beethovenovými symfoniemi i během japonského turné. U příležitosti českého předsednictví EU 2009 s tímto tělesem natočil pro Supraphon hymny 27 členských států Evropské unie. Pro svou hudební všestrannost a pohotovost je často vyhledáván i k produkcím crossoverových koncertů. V rámci Dne české státnosti 2010 zrekonstruoval původní partituru Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky k němému filmu Svatý Václav z roku 1929. V roce 2012 představil na American University, College of Arts & Sciences ve Washingtonu díla českých autorů, včetně skladeb vlastních. V dubnu 2017 dirigoval v Lucerně kabaretní show Wanted s Dagmar Peckovou v hlavní roli.
Pravidelně spolupracuje se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s nímž provedl například Smetanovu Mou vlast, Janáčkovu Glagolskou mši, Dvořákovy Slovanské tance či Beethovenovu Symfonii č. 9, dirigoval populární koncerty ve Valdštejnské zahradě, slavnostní Narozeninový koncert k 80. výročí vzniku FOK, v roce 2015 absolvoval s FOK turné po Velké Británii. Jako dirigent se uplatňuje i v operách: spolupracoval s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě (Mirandolina, Ohnivý anděl) a s Národním divadlem v Praze, kde na Nové scéně nastudoval Šostakovičovy opery Antiformalistický jarmark a Orango a ve světové premiéře uvedl svoji komickou operu Rudá Marie, ve Stavovském divadle diriguje Rossiniho Popelku. Od sezóny 2015/2016 působí jako šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru.