vernisáže na Klenové
Na poli současné malby je malíř, ale také řezbář a autor her pro loutkové divadlo a ve všech oborech své činnosti bytostný vypravěč příběhů Martin Kuriš (1973) poněkud exotickým zjevem. Tajemství prochází celým jeho dílem a propojuje všechny jeho projevy. Z výtvarné tvorby převažuje především figurální malba, čas od času prolehčená krajinou. Žije v Sudetech, krajině krásné i tvrdé, poznamenané poválečným vysídlením a dodnes sociálně bezútěšné. Maluje zdejší louky, mokřiny, remízky, zimní nehostinnost, rozházené domy, a sem zasazuje své příběhy. Odtud se posiluje jemu blízká baladičnost i sociální ladění. Tady nachází dřevo pro své sochy. Výstava představí všechna odvětví Kurišovy tvorby v celé jejich poetice.
Výstava představí autorovy fotografie z New Yorku, kam v roce 1939 přicestoval z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava (jako jedinému z celé rodiny se mu podařilo uniknout před holocaustem). New York, kde prožil značnou část života, představoval pro Bedřicha Grünzweiga zpočátku záhadné město – byl ohromen jeho zvláštním půvabem, architekturou, směsicí ras a někdy až vyčerpávajícím tempem života. Snímky z New Yorku prostupují celou Grünzweigovou tvorbou, fotografoval ale také například na svých pozdějších pracovních i soukromých cestách (Izrael, Španělsko, Belgické Kongo). Živé snímky Bedřich Grünzweig nikdy nemanipuloval, fotografoval s pochopením a s ohledem na situaci. Podstatné pro něj bylo zachytit atmosféru prostředí a propojit ji s vlastním prožitkem.
Pole působnosti Davida Cajthamla (1959) je široké a vejde se na něj tvorba od scénografie, kterou vystudoval spolu s architekturou na pražské UMPRUM, přes volnou malbu, grafiku, keramickou tvorbu, autorské knihy až po vyjadřování čistě múzické. Je spoluzakladatelem kapely DekadentFabrik, autorem hudby k některým představením Arnošta Goldflama atd. Výčet činností této renesanční osobnosti současnosti by mohl pokračovat do šíře, neboť David Cajthaml je nevysychající studna snů, představ i skutků. Stejně široký záběr bude mít výstava v prostorách sýpky, založená na snově asociativním principu a zároveň deníkovém charakteru Cajthamlovy tvorby.