Z akademie do přírody. Podoby krajinomalby ve střední Evropě 1860–1890
Záměrem výstavy je představit hlavní centra krajinářského školení, která měla vliv na zobrazování přírody a naturalistických motivů. Po vzoru barbizonské školy se v druhé polovině 19. století uvolňuje přístup k ztvárnění přírody. Postupně dochází k reformování anebo znovuzavedení oboru krajinomalby i na akademiích výtvarného umění.
Pro naše prostředí patřili k těm nejvýznamnějším Vídeň, Mnichov, Praha a Paříž, postupně od 80. let 19. století i Budapešť. Naturalismus generace ovlivněné Barbizonem se postupně na konci století začíná vyrovnávat i se zkušeností s impresionismem. Jeho různé varianty jako náladový impresionismus a luminismus se poměrně výrazně projevili v krajinářském umění. Rozdíl oproti vývoji ve Francii byl také v tom, že zatímco tam se projevy barbizonské školy a impresionismu prezentovaly jako skupinové hnutí, v našem prostředí zasáhly jednotlivce. I ti museli mít dostatečné nadání a možnosti buď se do centra uměleckého dění přímo dostat, případně prostřednictvím jiných center absorbovat, často s časovým posunem, tyto novinky.
Cílem výstavy je porovnat tvorbu hlavních představitelů krajinomalby sledovaného období v kontextu hlavních center výtvarného umění. Odkazuje to i na národnostně a geograficky komplikované uspořádání dnešního Česka a Slovenska, kde je potřebné sledovat linii vývoje krajinomalby, jejího stylového uchopení a tematického zaměření u autorů, kteří souviseli s Vídní, Mnichovem a Paříží.
Autoři z Čech – okruh malířů inspirovaných Barbizonem, Paříží a Mnichovem: Vilém Riedel, Julius Mařák, Antonín Chitussi, Zdenka Braunerová, Karel Liebscher,Václav Jansa, Václav Radimský
Autoři ze Slovenska: Ladislav Mednyánszky, Pál Szineyi Merse, Teodor Zemplényi, Ľudovít Csordák, Ferdinand Katona
Autoři z Maďarska: László Páal, Mihály Munkácsy, okruh Simona Hollósyho, Géza Meszöly, umělecká kolonie v Szolnoku – Karol Pongrácz, Adolf Fényes, Lajos Deák Ebner