Abstrakce.PL - Muzeum moderního umění Olomouc

Výstava Abstrakce.PL, kterou připravilo Muzeum umění Olomouc v rámci svých dlouhodobých snah o představování středoevropského umění, ukazuje panorama polské abstraktní malby od roku 1945 do současnosti. 

Abstrakce.PL - Muzeum moderního umění Olomouc
  • Adresa:
    Denisova 824/47
    Olomouc 779 00
Otevírají ji práce Władysława Strzemińského, ikony polské avantgardy, a uzavírají obrazy, které v roce 2017 namaloval Piotr Lutyński, malíř, sochař a hudebník, autor instalací, objektů a kreseb, vnášející svěží vítr do dlouhé tradice polské abstrakce.
 
Jedná se o vůbec první takto komplexní výstavu v českém prostředí, proto je jejím cílem ukázat zejména různorodost proudů a osobností, bohatství tvůrčích přístupů i uměleckých proměn, zkrátka celou krásu polské poválečné abstraktní malby.
 
Jádro výstavy představují exponáty zapůjčené ze soukromých sbírek Renaty a Grzegorze Królových z Varšavy a Grażyny a Jacka Łozowských z Vratislavi, kteří shromáždili díla těch nejvýznamnějších polských umělců poválečného období. Ke kvalitě výstavy přispívá i výběr děl zapůjčených z polských státních sbírek – z Národního muzea ve Varšavě, Muzea umění v Lodži a Zachęty – Národní galerie umění ve Varšavě. Díky spolupráci těchto výjimečných sběratelských osobností a státních institucí je možné na výstavě shlédnout kolem 170 prací od 62 autorů představujících různé tendence a směry v polské abstraktní malbě.
 
Výstavu připravil mezinárodní tým historiků a teoretiků umění a kurátorů. Autorkou výstavy je polská historička umění Beata Gawrońska-Oramus, kurátory výstavy jsou Štěpánka Bieleszová a Ladislav Daněk z Muzea umění Olomouc. Texty do katalogu napsali Dr. Krystyna Czerni, kritička a historička umění, ceněná autorka mnoha publikací o současném polském umění, Dr. Barbara Ilkosz, kurátorka sbírky současné sochy a malby Národního muzea ve Vratislavi, taktéž autorka mnoha publikací a výstav, Dr. Bożena Kowalska, velká znalkyně polské abstraktní malby, autorka četných monografií umělců a klíčových studií na toto téma, ale také pravidelná pořadatelka plenérových malířských setkání a výstav, prof. Andréi Nakov, francouzský historik umění, odborník na umění evropské avantgardy, kurátor výstav a  mnoha prací o průkopnících evropského abstraktního umění, a autorka koncepce výstavy, Beata Gawrońska-Oramus.
Obsáhlý katalog čítající přes 500 stran, který vedle odborných studií obsahuje také kalendárium, medailony vystavujících umělců a obrazovou dokumentaci všech vystavených děl považuje jeho recenzent Dr hab. Andrzej Szczerski z Ústavu dějin umění Jagellonské univerzity v Krakově za „bezpochyby kanonickou publikaci, která novátorským způsobem představuje dějiny polského abstraktního umění.“ Grafické zpracování katalogu, jehož autorem je vynikající polský grafik prof. Władysław Pluta, pak Szczerski považuje za „ svébytné umělecké dílo grafického designu, kterému by měl věnovat pozornost každý zájemce o abstraktní umění, ale i o dějiny výtvarné tvorby 20. a 21. století.“
 
* * *
 
Na výstavě jsou zdůrazněny dva hlavní proudy abstraktního umění: emocionální a geometrický. Najdeme na ní proto práce tašistické, informel, materiálovou malbu, strukturální obrazy i pokračování geometricko-konstruktivistického směru vytyčeného už první – meziválečnou – avantgardou. Nechybějí zde však ani směry, pro něž je abstrakce pouze výchozím bodem, jako je konceptualismus a vizuální poezie. Autory vystavených děl jsou jak autoři proslavení v zahraničí, jako Władysław Strzemiński, Henryk Stażewski, Roman Opałka, Tadeusz Kantor, Ryszard Winiarski, Wojciech Fangor nebo Leon Tarasewicz, ale i ti méně známí, kteří si však zaslouží naši pozornost.
 
Na příkladech prací mj. Władysława Strzemińského, Marie Jaremy, Jonasze Sterna, Kazimierze Mikulského a Mariana Bogusze jsou představeny výtvarné experimenty avantgardy čtyřicátých let. Pozornosti neunikne ani vývoj, jakým abstraktní malba prošla pod vlivem tašismu a informelu v obrazech Tadeusze Kantora, Alfreda Lenici, Jerzyho Kujawského nebo Teresy Tyszkiewicz. V pracích Tadeusze Brzozowského, Erny Rosenstein a Jerzyho Skarzyńského je přesvědčivě zastoupena malba pramenící z ducha surrealismu, strukturalismus a materiálová malba se zase zrcadlí v pracích Jonasze Sterna, Teresy Rudowicz, Aleksandra Kobzdeje, Bronisława Kierzkowského, Alfonse Mazurkiewicze a Jacka Sempolińského.
Do popředí na výstavě vystupuje tvorba nestora geometrické abstrakce Henryka Stażewského, počínaje jeho reliéfy z padesátých let a pozdní tvorbou z let osmdesátých konče. Nechybějí tu ani kresby nejvýznamnějšího polského tvůrce a teoretika abstraktního umění Władysława Strzemińského, stejně jako kresby jeho generačního souputníka Wacława Szpakowského. Dobře zastoupeni jsou klasici geometrické abstrakce šedesátých a sedmdesátých let: Stefan Gierowski, Stanisław Janikowski, Wojciech Fangor, Kajetan Sosnowski a Ryszard Winiarski. Ke geometrickému proudu lze řadit také práce Jana Berdyszaka, Adama Marczyńského a Jana Ziemského, kteří experimentují s prostorem obrazu. Zařazena jsou také díla umělců vymykajících se jednoznačné kategorizaci: Jerzyho Nowosielského, Stanisława Fijałkowského a Jana Lebensteina. 
 
Z osmdesátých a devadesátých let pocházejí práce Jana Pamuły, umělce, který jako první v Polsku tvořil s pomocí počítačových programů, a Jerzyho Kałuckého, navazujícího na tradici konstruktivismu. Naproti tomu obrazy Józefa Hałase a Leona Tarasewicze představují zcela odlišný typ dobové geometrické abstrakce, založený na abstrahování přírodních forem a bohatství textur a barev. Generaci pokračovatelů geometrické abstrakce zase zastupují Koji Kamoji, Tadeusz Gustaw Wiktor, Andrzej Gieraga, Tamara Berdowska, Michał Misiak, ale také ve zcela jiném duchu umělci ze skupiny Gruppa, Marek Sobczyk a Włodzimierz Pawlak, kteří vedou dialog s tradicemi avantgardy. 
 
Proud konceptuálního umění, který z abstrakce vychází, lze sledovat na příkladu tvorby Romana Opałky, Edwarda Krasińského a Jerzyho Rosołowicze. Vizuální poezie je zpřítomněna v několika pracích Stanisława Dróżdże. Vystaveny jsou také kompozice Jana Lebensteina balancující na hranici abstrakce a figurace, nebo obraz – grafický znak Włodzimierze Pawlaka; práce Piotra Potworowského, Józefa Hałase a Leona Tarasewicze, postavené na abstrahování krajinomalby; díla Romana Opałky a Edwarda Krasińského, dokumentující proces opouštění piktorialismu ve prospěch konceptuálních aktivit. Na výstavě dokonce nechybějí ani umělci, kteří se paralelně věnují abstraktnímu i figurativnímu umění, jako jsou Marek Sobczyk, Włodzimierz Pawlak, Romuald Oramus, a zejména Jerzy Nowosielski, vrcholný zástupce takovéhoto tvůrčího postoje.
 
Vývoj a podobu polské abstraktní malby neúprosně poznamenalo soukolí velkých dějin, přesto vypovídá zejména o velké nezávislosti, tvůrčí síle a talentu těchto umělců. Doufáme, že nám v tomto návštěvníci výstavy dají za pravdu. V abstraktním proudu se postupem let ocitli velmi rozdílní umělci, pokud bychom však hledali nějaké společné motto jejich snah, pak by to byla slova Marie Jaremy, vyjádřená v těžkých dobách minulých, a přitom stále nesmírně aktuální: „Umění se rodí ze svobody myšlení.“
 
* * *
 
Projekt je spoluorganizován Institutem Adama Mickiewicze, který působí pod značkou Culture.pl v rámci mezinárodního kulturního programu POLSKA 100, který doprovází stoletou obnovu nezávislosti Polska. Tento program je financován Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky v rámci víceletého programu NIEPODLEGŁA 2017–2021. Projekt dále finančně podpořil Polský institut v Praze, Ministerstvo kultury České republiky a Olomoucký kraj. Záštitu nad výstavou převzali ministři kultury obou zemí.

Novinky z příprav výstavy i z jejího průběhu můžete sledovat i na fb stránkách Abstrakce.pl.

Reportáž České televize o výstavě najdete ZDE.
Výstavě Abstrakce.PL věnoval Český rozhlas Vltava pořad Reflexe: Vizuální umění! Najdete jej ZDE.

Výstava:
VERNISÁŽ: 20. 4. 2018 | 18.30
TRVÁNÍ DO: 19. 8. 2018 
MÍSTO: Muzeum moderního umění Olomouc | Trojlodí
AUTORKA VÝSTAVY: Beata Gawrońska-Oramus
KURÁTOŘI VÝSTAVY: Štěpánka Bieleszová, Ladislav Daněk
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ: Tomáš Lampar, Beata Gawrońska-Oramus
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Władysław Pluta, Vladimír Vaca
KATALOG: Beata Gawrońska-Oramus (ed.): Abstrakce.PL / Abstrakce v polské malbě 1945–2017. Muzeum umění Olomouc, 2018. Muzeum umění Olomouc, 2018.