Anatomie skoku do prázdna. Rok 1968 a umění v Československu

Výstava v Západočeské galerii je soustředěna na léta 1966 až 1973. V pěti částech ukazuje změny, jimiž Československo prošlo v několika krátkých letech – od společnosti, která se začínala chovat jako občanské společenství západního typu, přes společnost šokovanou absurdní invazí vojsk Varšavské smlouvy a o pět měsíců smrtí Jana Palacha až po společnost rezignovaně přijímající normalizační restrikce. Vystavená umělecká díla vznikla jako bezprostřední reakce na násilné potlačení pražského jara a na následné období, jímž zmítaly jak snahy udržet otevřenou občanskou společnost, tak vést ji k opětné podřízenosti komunistické straně a Sovětskému svazu. Tvůrčí reakce umělců, které poznamenala invaze i smrt Jana Palacha a Jana Zajíce a nastupující normalizace, jsou zároveň vrcholnými díly sumarizujícími všechnu intenzitu umění šedesátých let i jedinečným svědectvím pohnuté doby. Výstava připravená k 50. výročí srpnové okupace představuje 150 děl, jejichž vznik přímo souvisí s událostmi té doby nebo jsou podvědomou reakcí na tehdejší situaci v Československu. K vidění jsou díla 88 umělců, mj. Jana Zrzavého, Adolfa Hoffmeistera, Jiřího Koláře, Zbyška Siona, sester Válových, Karla Nepraše, Theodora Pištěka, Václava Boštíka, Jana Koblasy, Mikuláše Medka či Olbrama Zoubka.