NĚMÝ KANÁR - Divadlo Antonína dvořáka

Vždycky jsem obdivoval francouzskou modernu, zejména dadaisty a surrealisty. Fascinoval mě na nich jejich celkový postoj k umění, ke světu, jejich hledání a definování nových hodnot pomocí tvůrčích experimentů, značně odkloněných od vědeckosti, mnohdy limitující svobodu. Jedním z nejopravdovějších dadaistů byl pro mě Georges Ribemont–Dessaignes. Ještě když jsem byl v Praze, dostal se ke mně překlad jedné z jeho her, kterou tehdy inscenovalo Osvobozené divadlo. Už tehdy mě zaujal. Po svém příjezdu do Kanady jsem pak požádal svého přítele a tehdejšího žáka Christophera Butterfielda, jestli by tu hru pro mě nepřeložil do angličtiny, abych z ní mohl udělat operu. On sám se pro tohoto francouzského autora nadchnul, a nakonec přeložil celkem tři jeho hry, které pak vyšly ve Spojených státech. Hru Němý kanár, která byla součástí onoho vydání, jsem do té doby vůbec neznal, ale okamžitě jsem pochopil, že se hodí k mému pojetí komorní opery: je v ní málo postav a není to příliš dlouhé. Více