Lidé v neděli

 Ve druhé polovině 20. let minulého století se v Německu kromě filmů stylu kammerspiel a nové věcnosti zrodila i (hraná) dramata s důrazem na realismus ulice - a také dokumentární film. Propojením těchto tendencí pak v mnoha kinematografiích vznikaly poetické dokumenty s důrazem na městský život. Nejznámějšími příklady jsou třeba snímky Dzigy Vertova Muž s kinoaparátem (Čelověk s kinoaparatom, 1928) či Most (De Brug,1927) Jorise Ivense. V Německu nejvíce zaujal film Berlín - symfonie velkoměsta (Berlin: Die Sinfonie der Großstadt,1927) Waltera Ruttmanna. Výčet osobností spojených Lidmi v neděli je co do profesí i ambicí velmi rozmanitý. Naopak společná všem byla kavárna Romanisches Caffé, zastupující produkční kancelář, kde se scházela tehdejší filmařská komunita, a podvědomá snaha napodobit úspěšné předchůdce. Moritz Seeler, Robert a Curt Siodmakové, Edgar Ulmer, Fred Zinnemann, Eugen Schüfftan a samozřejmě Billy Wilder… Jména, jež měla nabýt na váze a významu.