PANELAND. NEJVĚTŠÍ ČESKOSLOVENSKÝ EXPERIMENT

Výstavba panelových sídlišť v 70. a 80. letech byla neopakovatelným urbanistickým, architektonickým a designérským experimentem. Až třetina obyvatelstva Československa přesídlila do prostředí, které se zcela vymykalo dřívějším podobám bydlení.

Cena vstupenky: 150 / 75 / 250 Kč (základní / snížené / rodinné) do celé budovy Kč
PANELAND. NEJVĚTŠÍ ČESKOSLOVENSKÝ EXPERIMENT
  • Adresa:
    Husova 14
    Brno

Jak by Uměleckoprůmyslovému muzeu v Brně slušel háv paneláku, budou moci lidé zjistit už tento víkend. V Moravské galerii právě vrcholí přípravy nové výstavy, která připomene období normalizace, kdy se začalo s masivní výstavbou panelových sídlišť. Součástí výstavy Paneland je i velkoformátová kresba rozestavěného panelového domu od Jana Šrámka. S její instalací na budovu muzea se začne v sobotu 18. listopadu, dokončena by měla být v úterý 21. listopadu.

PANELAND. NEJVĚTŠÍ ČESKOSLOVENSKÝ EXPERIMENT
Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14
Vernisáž: čtvrtek 23. listopadu 2017 v 18.00, dětská vernisáž v 16.00
Kurátor: Rostislav Koryčánek
Architekt výstavy: Tomáš Džadoň
Ilustrace: Jan Šrámek; Grafický design: Kolektiv (Lukáš Kijonka, Michal Krůl)

Moravská galerie v Brně připravuje nejrozsáhlejší výstavu podzimní sezóny – Paneland. Největší československý experiment. V Uměleckoprůmyslovém muzeu bude k vidění nejen móda, design, fotografie a další umělecké projekty, podstatnou součástí výstavy budou také díla od současných umělců s motivem panelových domů. Představí se práce umělců tří generací, přičemž každá z nich zaujímala k panelákové kultuře odlišný postoj. Surově zachycovali neutěšenost sídliště fotografové Karel Cudlín a Jaromír Čejka nebo umělec Michael Rittstein, naopak pro mladší generaci umělců se stalo sídliště součástí jejich identity (Tomáš Džadoň, Pavla Sceránková, Josef Bolf, Michal Moravčík a další). V této části expozice vystaví Kateřina Šedá košile s potiskem líšeňským paneláků, které byly součástí jejího projektu Každej pes, jiná ves z roku 2007. Tisíc košil tehdy zaslala jednotlivým obyvatelů Líšně a pokusila se je tak sblížit. Oslovení obyvatelé se nakonec setkali na vernisáži v Moravské galerii. Ta nyní kupuje několik košil do svých sbírek.

Sídlištní výstavba a s ní spojený život v paneláku tvoří také jádro umělecké tvorby slovenského autora Tomáše Džadoně, který je i architektem výstavy: „Moja generácia (narodení v 80 tych rokoch) sa vzťahuje k sídlisku a paneláku ako k tradícii, ktorá nám nebola odovzdadná, ale ktorú sme si zvolili. Pre mňa je panelák dokonca rodným domom, hovorím, že som sa v paneláku narodil. To všetko je možné iba za podmienky, že sídlisko a panelák neobsahuje ideologický náboj a spojenie s bývalým režimom. Za socializmu máme ukotvené iba detstvo, režim nás už nedokázal obmedziť, udusiť a vďaka tomu odstupu sme schopní s touto témou pracovať kriticky, ale zároveň emocionálne. Koniec koncov heslo môjho projektu z Košíc, kde som presunul na strechu paneláku tri staré zrubové stodoly bolo: Koľko citu zasvätiť minulosti?“, komentuje Džadoň.

Dílo Tomáše Džadoně zaujme návštěvníky hned ve vstupní hale, kde je umístěn jeho šikmý panelák. Objekt s názvem Je to atrakce nebo to padá z roku 2009 se ptá – přijímáme paneláky a s nimi spjatou historii, nebo bychom je raději nechali zbourat?

Součástí výstavy je i velkoformátová instalace s ilustrací panelového domu od Jana Šrámka, který se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá vizuální kulturou 50. let minulého století. Prostřednictvím instalace divákům zprostředkovává stavbu panelového domu v reálném měřítku. „Výška Uměleckoprůmyslového muzea odpovídá výšce šesti podlažního paneláku a část budovy se tak proměnila v rozestavěný panelový dům typu T06B. Konstrukční soustava T06B je nejrozšířenějším typem soustavy, který se v Čechách a na Slovensku nachází. Ilustraci doplňuje věžový jeřáb MB-80, bez kterého se neobešla stavba žádného sídliště v Československu.“, doplňuje Šrámek.