„Młoda Polska“ do polského umění uváděla trendy novoromantismu, secese, impresionismu, ale také dekadence a symbolismu. Právě poslední dva jmenované trendy jsou pro Šárovce nejvíce inspirativní.
Šárovcovy figury jsou mučené, trhané, působí, jako kdyby byly v záchvatu nelidského hněvu roztrhány a poté v erupcích lítosti znovu spojovány dohromady. Výsledkem je však poškozený poničený obraz spárovaný špatně skrývanými trhlinami, znovupostavený drážďanský Frauenkirche, ve kterém se sem tam objeví autentická cihla přeživší inferno temně lidské odvěké touhy smazat svého protivníka z povrchu zemského. Vznikají nové bytosti, princip koláže je zde doveden k absurdní dokonalosti. Tyto bytosti žízní a prahnou po lidských šťávách, stávají se z nich vampýři, kteří mají původ v nočních pořadech kabelových televizí. Jejich původ, ač popově burleskní, je obohacen i o starší zdroje.
Martin Šárovec: Strange Garden - Galerie Václava Špály
9.12.2016 – 22.1.2017, 23:59
Inspirační zdroje Martina Šárovce je třeba hledat v Polsku, po matčině straně má jeho rodina polské kořeny. Šárovce hluboce zaujalo polské modernistické hnutí „Młoda Polska“, které mezi léty 1880-1914 bylo výrazným kulturním činitelem na poli nejen polského výtvarného umění, ale i hudby a literatury.
