Tanec Praha - LA CURVA Israel Galván - Hudební divadlo Karlín

Postmoderní flamenco, cante jondo, současná hudba na osnově rytmu a snu.

Choreografie La Curva je inspirována „kubistickým“ flamenco tanečníkem Vincetem Escuderem, který působil ve dvacátých letech minulého století v Paříži. Vznikla z hlubokého vnímání ticha, a zároveň z potřeby proniknout ke zvuku současného světa. Galván je mistrem nehybnosti, přičemž dokáže vytvořit pohyb rychlý jako prásknutí bičem. V polyfonní komunikaci s unikátním hlasem Inés Bacán, zpěvačky cante jondo, eklektickým kreativním jazzovým klavírem Sylvie Courvoisier a s proměnlivým rytmickým pulsem dlaní José Jiméneze Santiaga zvaného “Bobote” cestuje Galván svým vnitřním vesmírem. Vibrující klapot bot zakřivuje prostor a zatlouká hluboko do země všechny naše vzpomínky na tradiční flamenco.
Sevillský rodák Israel Galván vyrostl v rodině slavných flamenco tanečníků Josého Galvána a Eugenie de los Reyes. Prosadil se sofistikovaným pojetím tanečního rytmu prokládaného neočekávanými momenty nehybnosti. Po čtyřletém angažmá v prestižní Compañia Andaluza de Danza zakládá v roce 1998 vlastní soubor. Pověst inovátora posiluje každá jeho premiéra, ať jde o zpracování Kafkovy Proměny, či choreografii Arena, inspirovanou býčími zápasy, nebo konceptuální flamecově-barokní Tabula Rasu. Kontroverzní Galván je držitelem mnoha prestižních cen, včetně Bessie Award, Zlaté medaile španělského ministra kultury, nebo ceny National Dance Award udělené britskými kritiky za mimořádné mistrovství.

Nazvat Galvána skvělým tanečníkem by bylo podobně nepatřičné, jako tvrdit, že Einstein byl docela dobrý fyzik. Za celý život jsem neviděl nic, co by se mu jen vzdáleně podobalo. Preciznost jeho práce v kombinaci s absolutním mistrovstvím rovnováhy a energie ho řadí do kategorie géniů. Splynutí s hudbou je naprosto působivé a Galvánův pohyb vás uchvátí kinetickou energií v čiré formě. Bez debaty dechberoucí kus.
(Neil Norman, DAILY EXPRESS, 11/02/2011)