Čarovná rybí kostička - Divadlo Alfa

Slavný anglický romanopisec (a také povídkář, žurnalista, esejista a dramatik) Charles Dickens (1812 – 1870) jako dítě na vlastní kůži okusil, co je skutečná bída. Jeho otec John skončil ve vězení pro dlužníky, kam ho musela následovat celá rodina a Charles musel už ve 12 letech pracovat v továrně, kde vyráběli leštidlo na boty. Své zkušenosti z této neblahé doby svého života vtělil např. do románů „Malá Dorritka“  či „David Copperfield“. Když se pak v 25 letech – už jako uznávaný autor (nedlouho předtím mu vyšla „Kronika Pickwickova klubu“) - oženil, měl se svojí ženou Catherine 10 dětí!  Král Novák První v jeho jediné pohádce „ČAROVNÁ RYBÍ KOSTIČKA“, z r. 1868, má dětí dokonce 19, a to „ve stáří od 7 let do 7 měsíců… 17 dětí pečovalo o nejmladší nemluvňátko a nejstarší Alenka se starala o všechny.“ A to jistě pro takovou holčičku, byť to byla princezna, nebyla žádná legrace (byť právě s pomocí legrace se snažila překousnout těžké chvíle). Ale někdy už ani legrace nepomáhala… A není divu – království i královská rodina byli chudí jako kostelní myš, maminka královna  byla nemocná, a když pak ještě děti začaly zlobit či plakat…

Ale naštěstí je na světě dobrá víla Bábrlina, která Alence daruje kouzelný dar – kostičku z lososa – která však může pomoci pouze jedinkrát, a to pouze tehdy, je-li použita v ten správný okamžik… Dokáže ho Alenka odhadnout?! Na první pohled by se mohlo zdát, že vše, o čem byla dosud řeč, nedává příliš prostoru pro humorný pohled, ale opak je pravdou! Znamenitým (anglickým) humorem oplývá už Dickensova předloha a I. Peřinová tento autorův pohled ještě více rozhojnila a příblížila i menším dětem. Přidala i řadu  hravých písňových textů. Alenčiny trampoty s mladšími sourozenci (zvláště pak se zlobivým Richardem), jistá natvrdlost Jeho královské Výsosti i nadhled víly Bábrliny nad vším tím lidským hemžením  Vám zaručeně vyloudí úsměv na tváři, ovšem úsměv nikoli laciný, povrchní, ale vyrůstající z gruntovního základu. Je možné, že ono výše zmíněné království je ve skutečností jen špinavou londýnskou ulicí, královský palác jen zanedbaným činžákem, král Novák I. malým úředníčkem s ještě menším platem,  a vysněný princ Princmetálius umouněným poslíčkem prodavače ryb. Ale tím víc chápeme, proč si Alenka musela vysnít nějaký jiný, alespoň o chlup lepší svět. Ostatně, ne náhodou opatřil Dickens pohádku podtitulem: „Z pera sedmileté slečny Alenky Rainbirdové“…

Uvádíme k 200. výročí narození Charlese Dickense.